Informace o soukromí

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Blíží se inflace?

26.07.2018

Snížení hodnoty měny a politika nízké úrokové sazby postihují střadatele a omezují finanční nezávislost. S tím, jak evropská ekonomika opět roste, směřujeme opět k inflaci? Bude pokračovat politika nízké úrokové sazby? A co mohou dělat střadatelé? To vysvětluje Marc Brütsch, hlavní ekonom společnosti Swiss Life.

original

Inflace „válcuje“ úspory (obrázek: wirc-icai.org)

Pane Brütschi, v poslední době se všude setkáváme s varováními o hrozbě inflace. Jak by profesionál laikovi vysvětlil inflaci?

Inflace vždy v konečném důsledku znamená, že hodnota peněz se snižuje.

 

Takže inflace „válcuje“ úspory, a tím omezuje finanční nezávislost?

Dalo by se to tak formulovat. Kupní síla franku nebo eura se snižuje. Můžete si toho za ně koupit méně.

 

Co spouští inflaci?

Spouští ji tři faktory. Za prvé je to špatná měnová politika, která vede ke znehodnocení měny. V minulosti se například provádělo snižování obsahu stříbra v mincích, zatímco dnes jsou to centrální banky, které vytvářejí příliš mnoho peněz. Dále na to má vliv poptávkový šok: poptávka po komoditách, jako je benzín, je mnohem větší než výroba. To vede ke zvýšení cen. A za třetí je to nabídkový šok, jako například při nízkých sklizních nebo nenadálém výpadku výroby benzínu.

 

Jak se před inflací můžeme chránit?

Z historie víme, že nemovitá aktiva, jako jsou např. nemovitosti nebo akcie, nabízí větší ochranu proti inflaci než úroky u spoření nebo obligací.

 

Inflace v Evropě je právě nyní nejvyšší od let 2010/11. Co je hlavními důvody tohoto nárůstu?

Hlavním základním důvodem je skutečnost, že finanční krize byla víceméně překonána a nyní vstupuje do hry takzvaná produkční mezera. V důsledku finanční krize došlo k obrovské nadbytečné kapacitě, spousta strojního zařízení byla málo využita a byla vysoká nezaměstnanost. Zdá se, že se nyní tato produkční mezera zmenšila a v souvislosti se silnějším ekonomickým růstem a lepším využíváním výrobních kapacit to má za následek, že se zvýšila moc dodavatelů stanovovat ceny: zaměstnanci si opět mohou říci o vyšší mzdy a výrobci a poskytovatelé služeb si mohou účtovat vyšší ceny. A právě to je tím, co způsobuje inflaci.

 

Tu a tam se již vyskytla varování, že by mohlo dojít k náhlému, mnohem ostřejšímu nárůstu inflace, než se očekávalo. Jsou podobné obavy odůvodněné?

Myslím, že jsou přehnané. Nyní došlo k tomu, že jsme zahnali nebezpečí deflace, tedy poklesu obecné cenové hladiny, což by se dalo nazvat opakem inflace. Centrální banky mají jasné cíle, co se inflace týče, a nedovolily by, 
aby sazby překročily tuto hranici. Právě na to se v tuto chvíli měnová politika zaměřuje.

 

Mezi lety 1970 a 1974 inflace prudce vzrostla, a to například ve Švýcarsku, kde se zvýšila přibližně ze 2 na téměř 12 procent. A stejně 
tak v osmdesátých a devadesátých letech, kdy došlo k prudkému zvýšení životních nákladů. Je totéž možné i dnes?

Myslím, že není. Aby k tomu mohlo dojít, musely by zcela selhat centrální banky, které by neplnily své cíle a staly se z nich nezúčastnění přihlížející.

 

Centrální banky na západě již deset let razí extrémně uvolněnou měnovou politiku a nakoupily obligace v hodnotě tisíců miliard dolarů, eur a franků. Nepovede to nevyhnutelně dříve nebo později k vysoké inflaci?

Někteří ekonomové to říkají už posledních deset let, říkali to už v roce 2009, ale stále se tak nestalo. Tyto peníze se totiž ve skutečnosti nikdy nedostaly do reálné ekonomiky.

 

Z jakého důvodu?

Banky začaly být v důsledku finanční krize mnohem přísněji regulovány. Bylo od nich vyžadováno, aby si daly do pořádku svou účetní rozvahu. Zvýšily svůj vlastní kapitál a nepůjčovaly nové peníze. Také soukromé domácnosti a firmy si musely utáhnout opasky brát si méně půjček. Uvolněnější měnová politika tudíž nemohla spustit dynamický vývoj a v reálné ekonomice nebyl žádný multiplikační efekt, jak tomu bylo v minulosti.

 

Jak dlouho bude pokračovat politika nízké úrokové sazby?

Ještě hodnou chvíli. Očekáváme, že reálné úrokové sazby v Evropě zůstanou během nadcházejících let výrazně pod jedním procentem. Vlády mají v těchto dnech pádný důvod, aby udržovaly omezené nominální úrokové sazby 
a mohly tak výhodněji refinancovat splatné dluhy. Pro ministry financí je to ta nejlepší možná varianta: tato politika je v každém případě trestána voliči méně než nepříjemný program na snížení nákladů.

 

A co to znamená pro střadatele?

Střadatelé patří k těm, kteří jsou negativně postiženi kroky podniknutými k překonání finanční krize. Každý, kdo je závislý výhradně na mzdových příjmech a úrocích ze spoření, je nevyhnutelně prohrávající stranou. Naopak každý, kdo má nějaký dluh – jako např. hypotéku – nebo investoval do nemovitých aktiv, z toho má prospěch.

 

Dalším globálním trendem je stárnutí společnosti. Jaký dopad to má na inflaci?

Do dnešního dne máme k dispozici jeden příklad stárnoucí společnosti: Japonsko. Vše zde nasvědčuje tomu, že demografická změna má zmírňující dopad na inflaci. Lidé spoří déle, takže je více dostupného investičního kapitálu za nízké úrokové sazby.

Líbí se Vám článek? Sdílejte!

Swiss Life Asset Managers

original

Marc Brütsch a pracovníci společnosti Swiss Life provádějící ekonomické výzkumy již podruhé získali cenu za přesnost předpovědí „Forecast Accuracy Award Switzerland“, kterou uděluje britská firma zabývající se výzkumy Consensus Economics. Podařilo se jim nejpřesněji předpovědět hospodářské ukazatele, a to růst HDP a inflaci. Poté, co Švýcarská národní banka přestala fixovat kurz franku, netipovali na recesi vyvolanou šokem z franku, ale místo toho na dlouhotrvající období, ve kterém se bude švýcarským firmám hůře dařit. Jejich předpověď pro rok 2017 byla z tohoto důvodu umírněnější než předpovědi jiných prognostiků, což pak potvrdily nízké číselné hodnoty pro růst a inflaci.

loading
×