Informace o soukromí

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Na rozjezd brát akcie, brzdit s dluhopisy

24.04.2017

Při investici pro děti vás nesmějí vyděsit výkyvy na trzích. Akcie dlouhodobě vynášejí víc než všechno ostatní

original

Je to jednoduché. Vezmete volnou hotovost a za pár desítek milionů korun nakoupíte potomkům vily v atraktivní pražské lokalitě. Jak s nimi naloží, je už pak na nich; vy jste je zabezpečili.

Pokud však nemáte podobné finanční možnosti jako nejmenovaný český miliardář, je to přece jen obtížnější. Ale pořád to jde, jen se musíte spokojit s poněkud menším zhodnocením či větším rizikem a investovat do akcií a dluhopisů nebo vsadit na spořicí účty a stavební spoření.

Daňový faktor

„Při alespoň desetiletém horizontu je nejefektivnějším způsobem pravidelná investice do podílových listů,“ říká finanční poradce Partners Josef Uchytil. Na tom se v podstatě shoduje se všemi oslovenými odborníky.

Na začátku spoření by měly hrát prim zejména akciové fondy. „Složení by mělo být téměř výhradně z portfolia akcií z vyspělých trhů jako USA, Evropa či Japonsko,“ radí Jan Macek, analytik Swiss Life Select. Právě akcie totiž dlouhodobě přinášejí nejvyšší zhodnocení, které výrazně překonává nejen dluhopisy, státní pokladniční poukázky, ale rovněž druhy spoření podporované státem.

Konkrétně stavební spoření je podle expertů pro dlouhodobé zajištění dětí nevhodné. „Výnosy u stavebního spoření jsou při dnešních úrokových sazbách zhruba 1,9 procenta ročně. A to i při započtení státní podpory a s nulovým vstupním poplatkem,“ uvádí Uchytil.

Naproti tomu nominální výnosy u akcií byly v období 2000 až 2016 podle studie švýcarské banky Credit Suisse ve výši čtyř procent. Reálně (po očištění o inflaci) pak vynesly 1,9 procenta. A to šlo o období, které zrovna akciím nepřálo.
Světové kapitálové trhy v tomto období zažily hned dvě burzovní bubliny, jejichž splasknutí způsobilo dramatické propady cen akcií. Nejprve na přelomu tisíciletí přišla technologická bublina a před devíti lety se pak hypoteční krize změnila ve finanční. V letech 2000 až 2016 proto dokonce dluhopisy dosáhly vyšších reálných výnosů než akcie (viz Jak se daří investicím).

Dlouhodobě je reálný výnos u akcií vyšší. Od roku 1900 do loňska se investice do světových akcií reálně zhodnotila o 5,1 procenta, zatímco dluhopisy přinesly zhodnocení o 1,8 procenta a pokladniční poukázky necelé procento. Akcie dlouhodobě porážejí rovněž investici do bytu či domu, alespoň podle dostupných údajů z USA a Kanady.
Konkrétně kanadské nemovitosti v letech 2004 až 2013 vynesly ročně 5,4 procenta, zatímco akcie i přes finanční krizi zhodnotily peníze o téměř osm procent.

Ve prospěch investic do podílových fondů hovoří při dlouhodobém investování na téměř dvě dekády ještě daňový faktor. „U stavebního spoření hraje velkou roli zdanění úroků ve výši patnácti procent. To u investic na dobu přesahující tři roky odpadá,“ připomíná Macek. Kromě stavebního spoření podléhají patnáctiprocentní dani například i úroky z vkladů a to hraje při dlouhodobém spoření velkou roli.

Kolik investor vydělá za 18 let

(při měsíční investici dva tisíce korun, očekávaném výnosu globálních akciových trhů ve výši šesti procent ročně a pro státní dluhopisy ve výši jednoho procenta ročně)

original

Kopírování trhu

Kromě daní mohou rodiče šetřit i na dalších položkách, jako jsou například poplatky za správu fondu. Oproti aktivně řízeným fondům jsou takzvané indexové fondy výrazně levnější. „Základní pravidlo: Když biliony dolarů řídí manažeři z Wall Streetu, kteří si účtují vysoké poplatky, jsou to obvykle manažeři, kdo shrábnou obrovské zisky, nikoli klienti,“ zdůraznil ve svém letošním dopise akcionářům své společnosti Berkshire Hathaway legendární investor a miliardář Warren Buffett. „Jak velcí, tak i malí investoři by se měli držet indexových fondů s nízkými náklady,“ radí. Dlouhodobě totiž porazí trh jen hrstka aktivně řízených fondů. A to zejména na stabilních kapitálových trzích.

Indexové fondy se snaží kopírovat vývoj na trhu. Výkonnost fondů se tak přibližuje vývoji celého trhu podle daného indexu, jako je například S&P 500, Dow Jones nebo například Eurostoxx 50. Jejich manažeři se trh nesnaží porazit, ale dosáhnout přibližně stejné výkonnosti. A to za podstatně nižších nákladů, protože na rozdíl od aktivně řízených fondů nezaměstnávají armádu analytiků a obchodníků.

Správcovské poplatky jsou proto výrazně nižší. Zřejmě nejznámější indexový fond Vanguard 500 Index Fund si podle výše investice účtuje roční poplatky od 0,05 po 0,16 procenta. U aktivně řízených fondů se poplatky pohybují od zhruba jednoho do čtyř procent v závislosti na výši investice. Problém může nastat tehdy, když jsou v indexu špatně nastavené váhy jednotlivých firem nebo regionů. Příkladem může být divoká jízda japonských akcií v 90. letech, kdy indexové fondy dopadly neslavně ve srovnání s aktivními protějšky. Ani těm se však příliš nedařilo, protože tokijská burza zažila splasknutí bubliny a prudký propad.

original

Změna portfolia

Jak budou děti dorůstat, mělo by se investiční portfolio měnit a přibývat v něm investice do dluhopisů. „Aby případné propady na trzích neohrozily hodnotu investice před plánovaným výběrem,“ upozorňuje Josef Uchytil z Partners. V posledním roce dvou by podle Macka mělo být portfolio složené už jen z konzervativních fondů, které investují do dluhopisů vyspělých zemí a nástrojů peněžního trhu. Podobné fondy se dají rychle prodat, aby dítě mělo prostředky například na financování dalších studií či bydlení.

Pokud domácnosti nechtějí provádět změny ve složení svých investic samy, mohou si vybrat investiční programy nebo zvláštní fondy životního cyklu. „Ty v čase mění svou strukturu a ‚rizikovost‘ a s blížícím se koncem vyprodávají riziková aktiva a prostředky fondu přesouvají do bezpečných aktiv,“ říká Jaroslav Kropáček, investiční specialista České spořitelny.

V současnosti se podle expertů nedá očekávat, že by výnosy dosahovaly úrovní, které byly obvyklé v 80. a 90. letech, kdy akcie i dluhopisy zažívaly rychlý růst. Například investice do světových akcií přinesly v této době reálné zhodnocení ve výši 10,6 procenta ročně a nákup dluhopisů se zhodnotil o téměř sedm procent.

„V současných tržních podmínkách počítáme s průměrnou výnosovou mírou balancovaného portfolia na úrovni čtyř procent ročně,“ uvádí Stanislav Hamerník, specialista investičních produktů UniCredit Bank. Při této úrovni zhodnocení se měsíční vklad ve výši pěti tisíc korun přemění za osmnáct let na částku více než 1,58 milionu korun.

Zapomeňte na zlato

Rodiče by nicméně měli volit investiční strategii i s ohledem na to, jak jsou otrlí vůči výkyvům na burzách. Pokud nejsou připraveni například na propad hodnoty svého portfolia v horizontu jednoho dvou let, měli by sahat po konzervativnějších produktech, jako jsou dluhopisové fondy či stavební spoření, a to i za cenu nižších výnosů.

Drobní investoři totiž často dělají zásadní chybu, že se nedrží dlouhodobé strategie. Výsledkem je, že prodávají cenné papíry levně a často se ztrátou a naopak nakupují v době, kdy jsou akcie v blízkosti svých dočasných maxim.

Zcela vyvarovat by se pak domácnosti měly podle expertů investičnímu životnímu pojištění, které kombinuje pojištění a zároveň investice do podílových fondů. „Tyto produkty jsou poměrně netransparentní, mají relativně vysoké náklady a jako u každého produktu, který se snaží skloubit dohromady více ‚funkcí‘, nemusejí být dostatečně efektivní ve všech očekávaných aspektech,“ zdůrazňuje Kropáček.

Mezi oslovenými experty není oblíbené ani zlato. „Trh se zlatem je neregulovaný, investor se může potkat s problémy s oceněním při nákupu či prodeji, jsou zde vysoké náklady na držení investice nebo omezená likvidita,“ vyjmenovává rizika Macek. Zlatu ostatně nevěří ani Warren Buffett. A to už něco znamená.

 

Zdroj: Euro | 24.4.2017 | Rubrika: Fokus - Investice do dětí | Strana: 26

Líbí se Vám článek? Sdílejte!

Ve prospěch investic do podílových fondů hovoří při dlouhodobém investování na téměř dvě dekády ještě daňový faktor.
loading
×