Informace o soukromí

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Systémová řešení u důchodů nadále chybí

22.02.2017

Důchodový systém byl loni opět ve středobodu zájmu zejména kvůli definitivnímu zrušení druhého pilíře. Zároveň pokračovala diskuse o věku odchodu do důchodu. Když pomineme lednové zvýšení důchodů v průměru o 300 korun, tak pro letošek zásadní změny penzí na stole nejsou. Ve volebním roce však můžeme čekat minimálně hlasitou rozpravu o tom, co dále.

original

Hranice chudoby

V prosinci předložila důchodová komise ministerstvu práce a sociálních věcí návrh, ve kterém požaduje zahrnout do výpočtů valorizace důchodů výhradně růst cen zboží, které kupují důchodci. K růstu důchodů však příliš prostoru není.

Za poslední roky se na důchodech vyplatilo vždy více, než do sociálního systému přiteklo. Současní důchodci jsou přitom na stát odkázáni – asi sedm procent z nich žije pod hranicí chudoby. Ta dosahovala loni 10 220 korun pro jednotlivce v samostatné domácnosti a průměrný starobní důchod byl 11 400 korun.

Navíc každoročně klesá poměr pracujících osob k důchodcům, kterých přibývá. Jejich počet vzrostl téměř o procento, což je přibližně dvacet tisíc osob.
Zákonodárci stále věnují spoustu pozornosti omezení počtu důchodců úpravami hranice důchodového věku. Legislativa dnes strop nezná a už dva roky probíhá o této otázce intenzivní diskuse.

Odborníci navrhují pětileté vyhodnocování a přepočítávání podmínek tak, aby lidé strávili v důchodu přibližně čtvrtinu života. Z posledního jednání vyplývá, že hranicí pro odchod do důchodu bude věk 65 let. Co dál, se ještě uvidí.

Pomozte si i sami

Ve třetím pilíři nás letos čekají pouze změny v oblasti daňového zvýhodnění. Úprava byla schválena již v roce 2015, ale díky odložené platnosti nabyla účinnosti až letos. Od 1. ledna si tak v daňovém přiznání za rok 2017 bude moci účastník uplatnit jak 24 000 korun za penzijní spoření, tak 24 000 korun za životní pojištění. Pro zaměstnavatele platí společná hranice pro oba produkty a zvyšuje z 30 000 na 50 000 korun.

Čísla však hovoří jasně.

Účastníci spoření si platí do systému průměrně 600 korun měsíčně. Pětině z nich navíc přispívá na tento účel zaměstnavatel v podobné výši. Proto se zvýšení odpočtu dotkne ve III. pilíři asi jen pěti procent občanů.

Návrhem, který by mohl být schválen, je zavedení povinné účasti zaměstnavatelů ve III. pilíři pro pracovníky v extrémně namáhavých profesích.

Bylo by ovšem jistě ku prospěchu, kdyby tato povinnost platila pro všechny zaměstnavatele. Penzijní systémy a zaměstnanecké penze totiž dobře fungují v mnoha zemích.

Rozhodně však neuděláte chybu, když nebudete čekat na stát. Ušetřené peníze se vám neztratí, ale naopak zhodnotí.

Autor: Anežka Kneeová
Zdroj: Příloha Moje peníze, str. 52, 20. 2. 2017

loading