Informace o soukromí

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Sto svíček na narozeninovém dortu

14.06.2016

Kolika let byste se chtěli dožít? Jednoduchá otázka, která ale nemá jednoznačnou odpověď. Jisté je jediné, Češi chtějí žít déle.

original

Podle posledních dat Českého statistického úřadu se čeští muži dožívají v průměru necelých 76 let. Ženy o šest víc. Naše přání jsou ale ambicióznější. Dnes již téměř všichni shodně tvrdíme, že osmdesátka je pro nás minimum. Na devadesát let si myslí bezmála každý druhý, nemálo z nás by dokonce rádo sfouklo na narozeninovém dortu rovných sto svíček.

original

K planetě stoletých však máme ještě poměrně daleko. I v nejvyspělejších zemích Evropy se dnes lidé dožívají okolo pětaosmdesáti. I přesto náš život od sametové revoluce prodloužil již o téměř sedm let.

Naše děti se tak mohou těšit na solidní osmdesátku. Tempo růstu se ale postupně snižuje. K věku o třech číslicích nás ale v budoucnu snadno mohou poslat výrazné pokroky v medicíně, třeba v oblasti umělých tkání nebo nových léčiv.
Ale vraťme se k přáním, která jsou mezi jednotlivými generacemi výrazně odlišná. Přes příznivé statistiky si dnes ekonomicky aktivní čtyřicátníci nepřejí žít nijak dlouho. Hned každý pátý tvrdí, že se nemusí dožít ani osmdesáti let. „Důvody mohou být různé. Svou roli jistě hraje strach ze závislosti na ostatních ve stáří, ať už fyzické nebo finanční.

Generace dnešních rodičů zažila mnohé společenské změny a nejistota z budoucnosti
je u nich znát. Dnešní aktivní čtyřicátníci jsou zvyklí na vysoké pracovní tempo a uvědomují si, že ani jejich životní styl není úplně příkladný. A tak jsou zjištěné výsledky projevem realistických očekávání,“ říká proděkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a sociolog Petr Soukup.

Naopak dnešní důchodci se ze světa ještě odcházet nechystají a jejich přání se pohybují o poznání výše.

90 let

by se chtěl dožít každý druhý Čech

Čeho se ve stáří bojíme?

Na pohádkovou nesmrtelnost si ještě rozhodně myslet nemůžeme. Překvapivě ale není našim přáním ani co nejdelší život. Dnešní pracující jsou zvyklí být naprosto samostatní na ostatních. V pokročilém věku to ale někdy dost dobře nejde. Stáří je přirozeně spojeno s různými zdravotními a právě zdravotní stav je naší zdaleka nejsilnější obavou. Až s odstupem následují finanční potíže. Na obojí se přitom dá připravit. Pečovat o své tělo i konto je však potřeba začít co nejdříve. S každým promeškaným rokem je to bolestivější a bolestivější. Víte, že na pořádný příspěvek k důchodu si člověk vydělávající průměrnou mzdu potřebuje do penze odnést téměř 2 milionu korun? To znamená spořit si od dvaceti alespoň tisícovku měsíčně. A to ještě nepočítáme se zásadními změnami v důchodovém systému, které mohou za tuto dlouhou dobu nastat.

Líbí se Vám článek? Sdílejte!

×