Informace o soukromí

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Čeká nás všechny život na volné noze?

23.06.2017

Stále častěji se setkáváme s pojmem „gig economy“, tedy zakázkovou ekonomikou. Princip je v tom, že nezávislí podnikatelé prodávají své schopnosti na internetu těm, kteří o ně mají zájem. Ať už jako řidiči Uberu, pronájemci pokojů nebo zpracovatelé drobných zakázek. Čím dál více mladých lidí žije z jednotlivých úkolů spíše než z pravidelných zakázek.

original

Stálé zaměstnání, pravidelná pracovní doba, fixní plat – to, co se během uplynulých 150 let stalo běžným, může být brzy výjimkou. Důvodem je trend známý jako zakázková ekonomika. Ta má potenciál od základu změnit trh práce. Její podstatou jsou malé provizní zakázky zadávané v krátké lhůtě nezávislým podnikatelům na volné noze. Mladí lidé jdou od jednoho placeného úkolu nebo zakázky (angl. „gig“ – zakázka nebo také koncert, pozn. překladatele) k další, podobně jako hudebníci.

Typickým příkladem nového obchodního modelu jsou řidiči Uberu nebo vlastníci Airbnb. Na internetu je čím dál více webových stránek, kde talentovaní lidé nabízejí své schopnosti po celém světě. Stále více společností, ať už jde o start-upy nebo velké významné firmy, využívá služeb, které tito mladí lidé prostřednictvím digitálních technologií nabízejí. Jsou snadno dostupné a zdánlivě nevyčerpatelné. Souběžně s prudkým rozvojem globálního sektoru služeb se rozvíjejí i termíny jako „ekonomika sdílení“, „crowdsourcing“ a „zadávání drobných pracovních zakázek – „micro jobbing“.

Flexibilní pracovní modely se těší rostoucí oblibě

Ačkoliv tento nový jev musí být ještě řádně prozkoumán, již teď je jasné, že díky zakázkové ekonomice opět roste obliba flexibilních pracovních modelů. To potvrzuje i studie Mezinárodní organizace práce (ILO), podle které je dnes na 11 největších crowdsourcingových platformách zaregistrováno již více než 30 miliónů lidí. Podle nové zprávy McKinsey dnes tvoří nezávislí podnikatelé v USA 20 až 30 % pracovníků, v zemích EU je to pak 15 %. To je celkem 162 milionů lidí (viz graf), přičemž asi 30 % z nich z této činnosti odvozuje většinu svých příjmů.

„Ze zprávy vyplývá, že doposud shromážděné statistické údaje týkající se zakázkové ekonomiky byly značně podhodnoceny,“ říká Jacques Bughin, spoluautor studie a ředitel McKinsey Global Institute.

Zpráva navíc skoncovala s řadou mylných domněnek. „Nezávislému pracovnímu trhu nedominují mladí lidé, ti tvoří pouze čtvrtinový podíl. Na současném trhu jsou zastoupeni muži i ženy ze všech příjmových tříd se vzděláním různých stupňů i odvětví.“ Podle aktuální studie Deloitte pracuje ve Švýcarsku 25 % osob v produktivním věku na plný nebo částečný úvazek.

„Statistické údaje týkající se zakázkové ekonomiky byly značně podhodnoceny. Na současném pracovním trhu jsou zastoupena všechna odvětví a příjmové třídy.“
original

Jacques Bughin, Ředitel McKinsey Global Institute

Nezávislí a flexibilní, nebo žijící v nejistotě a nedostatečně finančně ohodnocení?

Zakázková ekonomika s sebou přináší řadu výhod. Společnosti získají pracovní sílu a novou inspiraci za méně peněz, zatímco jejich pracovníci se těší nezávislosti a flexibilitě. Nabízí také více příležitostí práce na částečný úvazek, což je zajímavé především pro studenty, rodiče a seniory.

Ozývají se však i hlasy kritiků, kteří upozorňují na to, že zakázková ekonomika upírá jistotu stálého zaměstnání. Například grafička, která nabízí své služby na online platformě, musí čelit mezinárodním konkurentům, kteří jsou ochotni pracovat za méně peněz. Digitální poskytovatelé služeb jsou obvykle klasifikováni jako samostatně výdělečně činní a musejí si proto obvykle sami platit sociální pojištění. To je důvod, proč mnoho liberálních odborníků zabývajících se podnikatelskou sférou před zakázkovou ekonomikou varuje. Lynda Gratton, profesorka oboru Management Practice na London Business School a autorka publikací „The Future of Work - Budoucnost práce“ a „The 100-Year Life – Sto let dlouhý život“, říká: „Jakkoli se tyto výhody mohou zdát atraktivní, naše společnost stále není dostatečně přizpůsobena lidem bez stálých pracovních pozic.“ Podle Lyndy Gratton to lze doložit řadou příkladů: „Zkuste si třeba získat hypotéku bez pravidelného příjmu. Nebo spořit na důchod s nepravidelnou mzdou a bez příspěvků zaměstnavatele.“ Její slova dokládá i nová německá studie. Pouze dvě třetiny respondentů, jejichž hlavní profesí je „crowdworker“, jsou pojištěni pro případ nemoci či ztráty zaměstnání, zatímco jen něco málo přes polovinu respondentů uvádí, že si dávají něco stranou na stáří.

„Jakkoli se tyto výhody mohou zdát atraktivní, naše společnost stále není dostatečně přizpůsobena lidem bez stálých pracovních pozic.“
original

Lynda Gratton, profesorka oboru Management Practice na London Business School

Mezi represí a tolerancí

Do budoucna musíme přijít na to, jak se jako společnost vypořádáme se zakázkovou ekonomikou. Taxi služba Uber ukazuje současnou nerozhodnost, politici kolísají mezi úplným zákazem (například ve Francii) a laissez-faire přístupem (jako v USA). Na národní i evropské úrovni stále probíhá diskuze o potřebě zakotvit zakázkovou ekonomiku do pracovního a daňového práva, aby mikro zakázky v budoucnu mohly nabídnout atraktivní a udržitelnou volbu pro nezávislé podnikatele.

Individuální přizpůsobení zajištění

Ústředním tématem je zabezpečení penzijního pojištění. „Vývoj pracovní modelů vyžaduje, abychom vymysleli nové pojetí penzijního zajištění a byli citlivější vůči individuálním potřebám,“ říká Markus Leibundgut, Generální ředitel Swiss Life Switzerland. Podotýká, že v konečném důsledku je nejdůležitější, aby se lidé mohli spolehnout na zajištění, a to i navzdory rychlému tempu změn jejich aktivit a profesních postavení. „Každý musí sehrát svou roli: poskytovatelé penzijního zajištění, státní instituce, i samotní pojištěnci,“ vysvětluje.

Je jasné, že pracovníci v zakázkové ekonomice by měli co nejdříve začít přemýšlet o soukromém penzijním zajištění. „Čím více budeme přizpůsobovat svá penzijní pojištění konkrétním situacím, preferencím a možnostem, tím důležitější bude individuální zodpovědnost,“ říká Markus Leibundgut.

„Posun pracovních modelů bude nevyhnutelně vyžadovat nové pojetí penzijního zajištění a vyšší citlivost k individuálním potřebám.“
original

Markus Leibundgut, Generální ředitel Swiss Life Switzerland

Líbí se Vám článek? Sdílejte!

×