Informace o soukromí

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Děti ještě nikdy nebyly ceněny tolik, jako dnes

26.06.2017

Sociolog a autor Peter Gross vášnivě bojuje proti pesimistickým scénářům stáří. Je přesvědčen o tom, že dlouhověkost je největší vymožeností posledních staletí a společnosti přináší především výhody.

original

Pane Grossi, letos oslavíte 76. narozeniny. Jak se máte? Cítite se jako „nákladový faktor“?
Děkuji, mám se výborně. Samozřejmě, že starší lidé jsou nákladovou položkou – jsme především příjemci důchodů. Pro nářky o přerozdělování směrem od mladých ke starým ale nemám pochopení.

Není to pro mladé lidi  špatný obchod? Musejí pracovat pro stále více důchodců, jak vysvětloval politolog Wolfgang Gründinger v rozhovoru pro Swiss Life?
Ne. Mladí lidé zapomínají na to, kolik získávali od veřejného sektoru v dětství a během dospívání. Veřejný sektor platil na jejich dětství a mládí prostřednictvím daní z příjmů a z majetku. I vysokoškolské vzdělání platí převážně daňoví poplatníci. Významná část těchto peněz pochází od důchodců. A čím více jich je, tím větší jsou finanční toky od starých k mladým. A navíc: Kvůli snižování porodnosti bude v budoucnu i méně starších lidí, kteří si budou muset mezi sebe rozdělovat důchody. Mladí by vlastně měli být rádi, že je jich tak málo.

„Vysoká očekávaná doba dožití je asi nejdůležitější civilizační vymožeností za posledních dvě stě let..“

Proč by měli být rádi?
Protože to mají mnohem pohodlnější než mladé generace ve společnostech, které mají hodně dětí. Tam vládne extrémní konkurenční boj o vzdělávací místa, pracovní místa a možnost založit rodinu. Děti u nás ještě nikdy nebyly tak ceněny jako dnes. Nejen dědictví, ale i čas a láska rodičů se dělí mezi méně dětí.

Ve své knize  Wir werden alt. Vielen Dank. Aber wozu? (Stárneme. Díky. Ale k čemu?) popisujete vysokou očekávanou délku života nikoli jako hrozbu, ale jako příležitost.
Vysoká očekávaná doba dožití je asi nejdůležitější civilizační vymožeností za posledních dvě stě let. Nabízí možnost vytvářet naši společnost jinak. Žijeme v nadměrně využívané přírodě a přetížené společnosti, kde je stále více tlaku, stresu a zrychlení. Demografická evoluce s malým počtem dětí a dlouhým životem vede ke zpomalení a zklidnění moderní společnosti.

Proč má tedy stárnoucí společnost tak špatnou pověst?
Protože ohledně věku příliš dramatizujeme a říkáme mnoho polopravd. To dělají hlavně ti, kteří sami nejsou staří.  Vše, co můžeme udělat, je ukázat lidem věrohodným způsobem výhody. To začíná už u způsobu, jakým mluvíme o současné společnosti.

Jak se to projevuje?
Výrazy jako „gerontokracie“ nebo „odpovídající věku“ jsou vnímány negativně. Měli bychom spíše používat spojení jako „orientováno na starší“ nebo „společnost dlouhověkosti“. To zní dobře. Mnohem lépe než „společnost, která se nedožívá vysokého věku“.

„Za posledních 100 let se nám zvýšila očekávaná doba dožití skoro o 30 let.“

Podle průzkumu společnosti Swiss Life klade 91 procent dotazovaných velkou hodnotu na samostatnost ve stáří. Co je k tomu potřeba?
Nejdůležitější je, abychom starším lidem neuzavírali možnosti. Měli by mít možnost dělat vše co nejdéle. Nejlepším příkladem je práce, důchodový věk by měl být zrušen. Ne protože by museli být všichni nuceni pracovat, ale protože je důležité, že tato možnost zůstává otevřená. Nebo jak jednou hezky řekla herečka Liselotte Pulverová: „Nejnepříjemnější je to, když jste pozváni na večírek, na který byste stejně nemohli jít.“

Zrušení důchodového věku by vyžadovalo více pracovních míst pro seniory. Jsou do budoucna potřeba věkové kvóty?
Ne. To musím vysvětlit. Firmy si musejí uvědomit, že starší pracovníci dnes nejsou nevýhodou, ale naopak faktorem úspěchu. Firmy by měly obsadit svá pracovní místa tak, aby byla v souladu s jejich zákazníky, aby se mohli setkávat s pracovníky na stejné úrovni. Obzvláště u služeb založených na osobním přístupu, jako je vzdělávání, poradenství, léčba a péče, kde je důležitý osobní kontakt. Starší lidé vědí, co chtějí starší zákazníci.

Jak se to dá financovat? Nároky na pracovní místo, vysoké platy a vzrůstající sociální odvody zaměstnávání lidí nad 50 let prodraží.
Mohli bychom si vzít příklad z Japonska, nejstarší země na světě. Tam se již s principem seniority rozloučili. Mzdy rostou přibližně do 50 let, potom to pokračuje s novými tituly, vyznamenáními a povýšeními, ale mzda zůstává stejná nebo se snižuje. To je odůvodněné, protože většina lidí od 50 let již nepotřebuje tolik peněz, jako když byli mladší.

Co tedy považujete za výhodu dlouhého života?
Za posledních 100 let se nám zvýšila očekávaná doba dožití skoro o 30 let. Dříve byl život jako sonáta bez závěrečné věty. Dnes máme možnost si tuto závěrečnou větu prožít. To nám dává příležitost k reflexi a usmíření. Můžeme přemýšlet o životě, zpracovat vzpomínky a truchlit. A můžeme žít spolu se třemi nebo dokonce čtyřmi generacemi a vzájemně se od sebe učit.

Jen jedna věc zůstává stejná: smrt.
Já ale i u umírání vidím výhodu dlouhověkosti: Kdo dlouho žije, dobře umírá. Být mladý a umřít náhlou smrtí je mnohem horší než pomalu stárnout. Člověk se setkává s nemocemi, pomalu nalezne svůj klid. Z tohoto světa se mu odchází lépe, když už není v nejlepší formě. 

Líbí se Vám článek? Sdílejte!

Výrazy jako „gerontokracie“ nebo „odpovídající věku“ jsou vnímány negativně. Měli bychom spíše používat spojení jako „orientováno na starší“ nebo „společnost dlouhověkosti“.
original

O autorovi

Peter Gross (75) patří k nejproslulejším německy mluvícím sociologům. Učil na Univerzitě v Bambergu a St. Gallenu, stal se mezinárodně známým zavedením termínu „společnost mnoha možností“. Po odchodu do důchodu se věnoval v různých knihách tématu stárnutí (Glücksfall Alter – Šťastné stáří) a společenským důsledkům dlouhověkosti (Wir werden älter. Vielen Dank. Aber wozu? Vier Annäherungen – Stárneme. Díky. Ale k čemu? Čtyři přístupy). Jeho kniha Ich muss sterben (Musím zemřít), která vyšla v roce 2015, je osobní elegií o smrti manželky Ursuly. Všechny knihy vyšly ve vydavatelství Herder Verlag.

×