Informace o soukromí

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Generace v zajetí moderních technologií?

03.07.2018

I když máme díky chytrým telefonům větší nezávislost, tyto moderní výdobytky také neustále odvádějí naši pozornost a svádějí nás k tomu, abychom byli stále k zastižení. Je současná „digitální generace“ schopna využívat internet sebeurčujícím způsobem, nebo je ovládána chytrými zařízeními? Vědci se nemohou shodnout.

original

Nikdy předtím nebyly digitální technologie natolik všudypřítomné, jako je tomu dnes: švýcarské děti ve věku 11 až 15 let tráví každý den 4,5 hodiny – a o víkendu dokonce až 7,4 hodiny – před obrazovkou (ať už počítače, chytrých telefonů nebo TV). Vyplývá to z renomované studie HBSC sponzorované Světovou zdravotnickou organizací. V Německu má devět z deseti dětí ve věku 13 až 14 let mobilní přístup k internetu. A ve Francii hned po probuzení sáhne po svém smartphonu každý třetí mladý člověk ve věku 18 až 24 let.

Co tento technologický tlak znamená pro mladé lidi? Povede k závislosti a kontrole nad generací narozenou po roce 1980 a odkojenou digitálními technologiemi? Nebo naopak vyroste generace, která zcela rozhoduje o vlastním životě, využívá digitální svobody ke kreativní komunikaci prostřednictvím celé řady kanálů a bude o dění ve světě informována lépe než kterákoli předešlá generace?

Vědci nejsou zajedno a jsou – když to trochu přeženeme – rozděleni na pesimisty a optimisty: 

Pesimisté

Sherry Turkle není vědkyně, kterou by šlo obvinit z technofobie. Je to profesorka vyučující na renomovaném Massachusettském technologickém institutu (MIT), kde sídlí konsorcium World Wide Web Consortium (W3C), které vyvíjí webové standardy. Tato socioložka zkoumající vztah mezi člověkem a počítačem je však znepokojena. „Nacházíme se ve stavu dezorientace způsobené neustálou ostražitostí,” varuje. „Naše chytré přístroje jsou stále zapnuté a svoji pozornost neustále rozdělujeme mezi lidi, se kterými jsme v kontaktu prostřednictvím mobilního telefonu a těmi, kteří jsou v naší fyzické blízkosti.“ Chvíle ticha se staly vzácností a především mladí lidé v důsledku toho ztrácejí schopnost být sami. Sebe samotné však můžeme poznat pouze tehdy, když nejsme ve společnosti druhých: „Generace vnímající okamžiky, kdy nejsme obklopeni druhými, jako osamělost, postrádá samostatnost.“

Manfred Spitzer je dokonce ještě kritičtější v tom, jak posuzuje tento nedostatek samostatnosti a kontrolu, kterou nad námi moderní technologie mají – ať už ustavičným používáním sociálních sítí, tlakem být stále k zastižení nebo hodinami strávenými brouzdáním na internetu. Tento německý psychiatr a neurovědec je přesvědčen, že to vede nejen k závislosti, ale také k depresi a úzkosti. Spitzer má dokonce podezření na možné riziko „digitální demence“ mezi generací, která vyrostla obklopena digitálními technologiemi: „Mozek lze srovnat se svalem: kdykoli je používán, zvětší se jeho velikost,“ píše. „Pokud tedy v rostoucí míře necháme digitální média, aby za nás vykonávala duševní činnosti, má to negativní dopad na strukturu našeho mozku a na jeho vývoj.“

„Čas od času potřebujeme být sami. Sebe samotné poznáme jedině o samotě.“

Sherry Turkle, socioložka působící na MIT

Optimisté

Jiní vědci mezitím varují před vyvoláváním paniky a prosazují odlišný pohled na věc. „Musíme být opatrní, abychom se nechytili do pasti nostalgie: před příchodem chytrého telefonu nebylo všechno lepší. Jenom to bylo jiné,“ říká švýcarský pedagog a autor Philippe Wampfler (Generation Social Media). Také pozoruje problematické aspekty nadměrného používání médií, které dnes ovlivňuje děti a mladé lidi rychleji, než tomu bylo dříve. „Existují však také nástroje jako YouTube a Twitter, které poskytují velkou míru nezávislosti a usnadňují předávání informací,” říká Wampfler a dodává: „Pokud má volnější a rychlejší tok informací prostřednictvím internetu znamenat pokrok, pak musím zůstat optimistou.“

Americká spisovatelka a specialistka v oblasti vzdělávání Anya Kamenetz (The Art of Screen Time) také zdůrazňuje příležitosti plynoucí z digitalizace. Volí opravdu originální přístup a přirovnání k alergiím na potraviny: „Pro většinu dětí nejsou arašídy ničím jiným než jen arašídy. Pouze málo z nich na ně reaguje alergicky.“

A jak se zdá, tak pro většinu z nich vlastně nehrozí nebezpečí, že by byly ovládány digitálními technologiemi. Mladí lidé jsou schopni se naučit, jak zacházet s novými médii sebeurčujícím, kreativním a odpovědným způsobem. Současně německá studie „Child media study“, která byla nedávno zveřejněna, zahání obavy: děti dávají stále přednost přímému fyzickému kontaktu se svými kamarády a mají čtení a hraní fotbalu rády stejně jako používání svých chytrých telefonů.

„Musíme být opatrní, abychom se nechytili do pasti nostalgie: před příchodem chytrých telefonů nebylo všechno lepší. Jenom to bylo jiné.”

Philippe Wampfler, přednášející na téma digitální gramotnosti a autor publikací

Sebeurčení ve všech oblastech života

Optimisté jako např. Kamenetz vůbec nepochybují o tom, že mobilní zařízení umožňují velké většině příslušníků digitální generace, aby mohli ve větší míře samostatně rozhodovat ve všech oblastech života. Rodiče mohou své děti kdykoli zastihnout pomocí mobilu v případě nouze, což dětem umožňuje, aby v raném věku samy cestovaly. To rozvíjí jejich smysl pro zodpovědnost
a samostatnost. Chytré telefony kromě toho usnadňují používání sociálních sítí, ale také nacházení a komunikaci s jinými lidmi se stejnými zájmy a názory, a tím také politické spolurozhodování a samostatné rozhodování. A díky digitalizaci a „gig ekonomice“ (ekonomice, která se vyznačuje prací na krátkodobé pracovní úvazky a poskytováním služeb prostřednictvím on-line nebo mobilních zprostředkovatelů) nabízí pracovní trh možnost práce na volné noze, a tím větší nezávislost, flexibilitu a samostatné rozhodování.

„Pro většinu dětí nejsou arašídy ničím jiným než jen arašídy. Pouze málo z nich na ně reaguje alergicky. To platí i o mobilních telefonech.“

Anya Kamenetz, spisovatelka a specialistka v oblasti vzdělávání

Generační otázka?

Odborníci se shodují v jednom: dopady používání digitálních technologií a možné riziko, že jimi člověk bude ovládán, se netýká pouze mladé generace. Jak vysvětluje Sherry Turkle, profesorka působící na Massachusettském technologickém institutu: „Každý bez rozdílu věku je rozptylován: studenti posílají během přednášek textové zprávy, rodiče posílají textové zprávy při večeři s rodinou nebo tehdy, když jsou s dětmi v parku.“ Podle této badatelky se atmosféra mění již pouhou přítomností chytrého telefonu.

Pravděpodobně pouze dlouhodobý výzkum bude moci přinést konečné odpovědi na to, jaký vliv a možné vedlejší dopady má na příslušníky digitální generace každodenní život, ve kterém jsou neustále online. Již dnes je však naprosto zjevné, že v žádném případě nejsme vydáni zcela napospas nástrahám digitalizovaného světa. Můžeme rozhodovat o svém životě. To neznamená přestat chytré telefony používat, ale používat je chytřeji.

Líbí se Vám článek? Sdílejte!

×