Informace o soukromí

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

„Sebeurčující život znamená schopnost vhodně používat technologii“

09.08.2018

Německý filozof a novinář Richard David Precht se domnívá, že v budoucí společnosti nebude práce až tak o vydělávání peněz, ale větší roli bude hrát to, co lidé opravdu chtějí dělat. Postavil si kariéru na tom, co ho nejvíc baví. Má tak pocit, že zcela rozhoduje o vlastním životě.

original

Pane Prechte, co z vašeho pohledu znamená vedení sebeurčujícího života v budoucí digitální společnosti?

Znamená to naučit se vhodně používat technologii. A snad budeme žít v zemích, kde vše, co v současnosti představuje politiku, mravy a demokracii, nebude nahrazeno sociálním inženýrstvím. To by totiž znamenalo, že by už nebyl možný život, o kterém sami rozhodujeme.

Ve své utopii o digitální společnosti říkáte, že bychom měli mít radost z pokroku v digitalizaci, protože to znamená, že lidé nebudou nadále muset vykonávat únavnou a odcizující práci. Znamená to však také, že by zmizela práce, která je nejlépe placena. Jak se lidé uživí?

V historii existovaly společnosti, ve kterých placená práce nebyla středem politické kultury. Zaměření na placenou práci je fenoménem, který se vyvinul teprve v posledních 200 letech, a jedná se o koncepci, která se postupně vytrácí. V budoucnosti bude existovat jiná forma společnosti, která svojí strukturou možná bude připomínat Starověké Řecko. Svobodní řečtí muži byli svobodní, protože nepracovali. Těmi, kteří vykonávali práci, byli ženy, otroci a cizinci. V mnoha oblastech v budoucnu roli žen, otroků a cizinců převezmou roboti a počítače.

Z průzkumů vyplynulo, že se lidé domnívají, že osobní finance jsou faktorem, který nejvíce omezí jejich schopnost vést sebeurčující život. Vy jste však přívržencem nepodmíněného základního příjmu. Proč?

Původně jsem si nemyslel, že by nepodmíněný základní příjem byl dobrým nápadem. Ale co budeme dělat ve společnosti, ve které miliony lidí nemohou nadále vykonávat běžnou placenou práci kvůli digitálnímu pokroku? Mám za to, že základní příjem bude zaveden ve většině evropských zemí. Otázkou je pouze, kdy se tak stane, jak vysoký tento základní příjem bude a z čeho bude inancován. Ještě stále existuje velká politická flexibilita, ale není pochyb o tom, že k tomu bude muset dojít, a to z jednoho prostého důvodu: pokud se značně sníží počet pracujících, kteří platí příspěvky na sociální pojištění, a výrazně se zvýší počet lidí, kteří pobírají transferové platby, pak se sociální systém, tak jak ho známe, zhroutí.

original

Do jaké míry se změní potřeba lidí, aby měli finanční jistotu, pokud nastanou scénáře, které nastiňujete?

Finanční jistota se značně zvýší v důsledku základního příjmu. V Německu by byl například základní příjem ve výši 1500 EUR podstatně lepší než 1000 EUR vyplácených v rámci programu Hartz. Lidé – především ti, kteří nemají dobrou kvalifikaci – by tak měli více příležitostí k tomu, aby uvažovali o tom, co opravdu chtějí dělat. To by přispělo jak k jejich jistotě, tak také spokojenosti s vlastním životem.

A závěrem osobní otázka: myslíte si, že vedete sebeurčující život?

Domnívám se, že zcela rozhoduji o vlastním životě, protože se mi podařilo postavit si kariéru na tom, co mě nejvíc baví, což mi umožnilo značnou nezávislost, a to včetně finanční nezávislosti. Nebylo tomu tak však vždy. Po skončení svého působení jako asistent na univerzitě jsem žil za DEM 950 podpory v nezaměstnanosti, takže si snadno umím představit, jak dobrým pocitem by bylo dostávat pravidelný základní příjem místo pobírání dávek v nezaměstnanosti. Finančně bych si sice o moc nepolepšil, ale lépe by se mi spalo.

Rozhovor: Michael Preisig, úsek Firemní komunikace ve společnosti Swiss Life

Líbí se Vám článek? Sdílejte!

O Richardu Davidu Prechtovi

Richard David Precht je německý filozof, autor bestsellerů, honorární profesor a jeden z nejrenomovanějších intelektuálů v německy hovořícím světě. Jeho nejnovější kniha se nazývá „Jäger, Hirten, Kritiker: Eine Utopie für die digitale Gesellschaft“ („Lovci, pastýři, kritici: utopie digitální společnosti“).

×