Informace o soukromí

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Jaký bude svět zítřka?

26.04.2017

Žijeme stále déle a máme více prostoru pro plánování. A to nejen ve stáří, ale i v aktivní části života. V projektu „Jak budeme zítra žít“ ukazuje expertní skupina W.I.R.E. spolu se švýcarskou poradenskou společností Swiss Life čtyřiačtyřicet alternativních modelů pro delší a nezávislý život.

original

Aktuální studie o stárnutí často opomíjejí skutečnost, že dlouhověkost mění celý náš život. Neprodlužuje se jen poslední stadium života, ale i jeho aktivní část. S nově nabytým časem bychom tedy měli počítat i ve svých plánech do budoucna. Pokroky v medicíně, příliv chytrých přístrojů v našem každodenním životě a uvolnění tradičních hodnot nám otevírá nové možnosti pro rodinu, práci, bydlení, zdraví a péči.

Delší aktivní život

I přes výrazné prodloužení délky života se převažující životní model většinou neliší od modelu života našich prarodičů: na vzdělání navazuje kariéra, rodina a důchod. Zatímco poslední období života zůstává spíše pasivní, střední léta života nabízejí aktivity, které souvisejí se změnou rolí v rodině i kariéře. A zvyšují se také nároky na seberealizaci mimo profesi. Proto bychom možná měli své životní plány přehodnotit. Byla by škoda promarnit dobu, která nám ještě zbývá.

„Abychom zítra mohli žít déle, cílevědomě a podle svých představ, musíme začít přehodnocovat budoucí život již dnes.“
original

Markus Leibundgut, CEO společnosti Swiss Life ve Švýcarsku

Rozmanitá kariéra díky vícegenerační domácnosti

Díky delší době života můžeme oddělit čas věnovaný dětem a kariéře a stát se rodiči až ve druhé polovině života. Rozšíří se také profesní možnosti – stihneme se naučit více profesí a vykonávat různé činnosti, zatímco prarodiče se nám budou moci v rámci vícegenerační domácnosti postarat o děti.

Pozdní rodičovství: Chceme ho, ale děti máme přesto brzy

Průzkum mezi švýcarskou veřejností zveřejněný v publikaci ukazuje rozdíl mezi tím, jak by si lidé přáli žít a jak ve skutečnosti žijí. Například pozdní rodičovství je mezi lidmi považováno za žádoucí, jen čtyři procenta dotazovaných ale tento trend skutečně následovala. S mateřstvím v pozdějším věku počítá zejména mladší generace.

original

Flexibilní pracovní dobu ocení většina

Flexibilní organizace práce se napříč společností těší oblibě, zatím si ji ale ne všichni mohou dovolit. Více než polovina dotazovaných by si sice přála využívat pravidelného pracovního volna, jen dvě pětiny z nich ale tento scénář považují za realistický. 

O poznání menší nadšení vzbuzuje navázání vztahů s umělou inteligencí. Stojí o něj jen osm procent dotazovaných. Spojení člověka a stroje a příliš vysoká závislost na technice vyvolává obavy. Každý druhý dotazovaný ji ale pokládá za realistickou.

Celoživotní vzdělávání jako nový trend

Flexibilita pracovních modelů a vzdělávacích koncepcí je čím dál populárnější, například propojení lidí s podobným pracovním profilem pomocí digitálních platforem. Sdílení práce a přístup ke specifickým vědomostem tak bude podstatně snazší. Zajímavý je i posun univerzit a vysokých škol, které umožňují celoživotní vzdělávání prostřednictvím dalšího vzdělání v rozmanitých pracovních oblastech. Ty by mohly být financovány z důchodového pojištění.

original

Nové stavby a způsob bydlení

Nevyhnutelná je úprava infrastruktury a posun k novým, komplexním rodinným strukturám. Bude nutné stavět nové domy, které budou vyhovovat změněným životním podmínkám vícegeneračních domácností a umožní jim flexibilní používání prostor. Tyto a další společenské trendy nás budou v budoucnosti doprovázet. A to, jak nastavíme jejich pojištění, bude zásadní.

Více seberealizace a vlastní zodpovědnosti

Dialog o zítřku musíme zahájit už dnes. Potřeba každého jednotlivce vypořádat se s novými možnostmi životního uspořádání vzrůstá. Jen ten, kdo přijme osobní odpovědnost, si bude moci sám určovat a využívat prostor pro realizaci návrhů. Abychom zítra žili nejen déle, ale hlavně lépe.

Líbí se Vám článek? Sdílejte!

Více než polovina dotazovaných si sice přeje pravidelné pracovní volno, ale jen 41 procent považuje tento scénář za reálný.
×