Informace o soukromí

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Stárnutí má i své výhody

09.06.2017

Převládá názor, že s rostoucím věkem se snižuje naše motivace i výkonnost. Nová studie však dokazuje pravý opak: Starší zaměstnanci jsou v průměru produktivnější a spolehlivější než jejich mladší kolegové. Zásadní rozdíl spočívá v jejich zkušenostech a znalostech, které jsou s přibývajícím věkem cennější.

original
Nová studie ukazuje, že starší pracovníci chybují mnohem méně než jejich mladší kolegové.

„Produktivita není všechno, ale z dlouhodobého hlediska je téměř vším,“ píše Paul Krugman, profesor ekonomie a nositel Nobelovy ceny. Jednoduše řečeno, bez vyšší produktivity nelze dosáhnout žádného zlepšení hospodářského růstu, žádného zvyšování platů ani rostoucí prosperity. Nebo, jak říká Paul Krugman, „konkurenceschopnost je jen lepší vyjádření pro produktivitu.“ Demografický posun dává debatě o produktivitě zcela nový rozměr. V roce 2035 bude každému čtvrtému Evropanovi více než 65 let – v roce 1960 to nebyl ani jeden z deseti. Zároveň se mění i věkové rozložení zaměstnanců. Počet pracujících lidí nad 55 let je totiž dnes větší než kdy dříve. 

Lidé pracují déle než kdy dříve

Počet pracujících lidí ve věku od 55 do 64 let v Evropě během posledních deseti let prudce narostl.

original

Starší lidé jsou významně podceňování

Empirická studie realizovaná Munich Center for the Economics of Aging (MEA) zjistila, že skutečná výkonnost starších lidí se významně podceňuje. („Produktivita a věk: Důkaz získaný z pracovních týmů na montážní lince“, Journal of the Economics of Ageing, duben 2016). Výzkumníci v MEA shromáždili údaje od téměř 4 000 pracovníků montážních linek v továrně na nákladní vozy Mercedes. Jelikož je tamní pracovní proces vysoce standardizovaný, byli schopní měřit produktivitu na základě chyb, a tak porovnat výkonnosti různých věkových skupin. Ke svému překvapení zjistili, že pracovní produktivita s rostoucím věkem neklesá, jak se má všeobecně za to, ale spíše roste a to až do věku odchodu do důchodu v 65 letech.

„V závěrečné analýze se zjistilo, že produktivita a spolehlivost je u starších pracovníků vlastně vyšší než u jejich mladších kolegů,“ říká profesor Axel Börsch-Supan, ředitel MEA a a jeden z předních evropských odborníků na ekonomii stárnutí. Hlavním důvodem je toto: „Starší pracovníci se díky svým zkušenostem lépe vypořádávají se stresem. Oproti svým mladším kolegům se také tolik nedopouštějí zásadních chyb, které by společnost stály nemalé peníze.“ 

„Starší pracovníci jsou v konečném důsledku produktivnější a spolehlivější než jejich mladší kolegové.“
original

Axel Börsch-Supan, přední evropský odborník na ekonomii stárnutí 

Moudrost přichází s věkem

Také Karl P. Ruoss, ředitel pro lidské zdroje ve Swiss Life Group, vidí jednu z největších výhod starších zaměstnanců v jejich moudrosti, která přichází s věkem. „Starší zaměstnanci se vyznačují svými odbornými dovednostmi, ochotou podávat dobré výkony, loajalitou, smyslem pro zodpovědnost, sociálními dovednostmi a ochotou pomáhat,“ říká. To jsou pro evropskou ekonomiku i korporace dobré zprávy. Tento potenciál však v současné době dříme a měl by být mnohem více využíván. Například ve Francii je zaměstnána pouze necelá polovina všech lidí ve věku od 55 do 64 let, což je mnohem méně než v Německu nebo ve Švýcarsku. „Nízká míra zaměstnanosti starších lidí je ekonomicky nehospodárná, nevyužíváme totiž jejich specializovaných dovedností a dochází tak k oslabení výroby,“ říká Antoine d’Autume, profesor ekonomie na univerzitě Panthéon-Sorbonne a na Paris School of Economics.

Podstatné je celoživotní vzdělávání

V důsledku stárnutí populace bude muset proměnu podstoupit i svět pracujících. To si uvědomuje čím dál tím více evropských společností. Společnost Swiss Life například intenzivně pracuje na tom, aby provedla nezbytné změny na domácím trhu ve Švýcarsku v rámci svého programu Aktivně budujte svoji kariéru.

„Musíme jednat již dnes, abychom zítra i pozítří mohli důstojně vést dlouhý, nezávislý život.“
original

Karl P. Ruoss, ředitel pro lidské zdroje ve Swiss Life Group

Mezi stěžejní prvky tohoto programu patří nové modely pracovní doby, pracovišť a dovolené v různých fázích kariéry, jejichž účelem je skloubit profesní a soukromý život. Neustálé vzdělávání v průběhu kariéry se stane součástí každodenního života. Práce musí prospívat zdraví všech zaměstnanců bez ohledu na jejich věk. Cílem společnosti Swiss Life je díky flexibilnějším modelům odchodu do důchodu udržet starší pracovníky a jejich významné  know-how ve společnostech co nejdéle. „Musíme jednat již dnes, abychom zítra i pozítří mohli důstojně vést dlouhý, nezávislý život,“ říká Karl P. Ruoss, ředitel pro lidské zdroje ve Swiss Life Group.

Podle Ruosse je účelem projektu udělat ze společnosti „atraktivního zaměstnavatele pro všechny generace a cíleně využívat generační různorodosti i s jejím potenciálem pro kreativitu a produktivitu“.

Klíčem k úspěchu je podpora zaměstnanců

Francouzský profesor ekonomie d’Autume je také zastáncem „aktivního řízení generací“ ve společnostech, a to takového, které využívá různých schopností nabízenými různými skupinami. Zvláštní význam přikládá celoživotnímu vzdělávání, které, jak říká, prospívá nejen jednotlivcům, ale i dané společnosti. „Podpora zaměstnanců v získávání zkušeností, jak individuálních, tak kolektivních, je zdrojem produktivity, a tudíž je pro firmu přínosná.“

Víme, že demografický vývoj je posunem paradigmatu pro celou ekonomiku i pro podnikovou sféru, a dá se říct, že stojíme teprve na začátku.  „Stojíme na počátku této změny,“ říká Karl P. Ruoss, „ale musíme jednat již dnes, abychom zítra i pozítří mohli důstojně vést dlouhý, nezávislý život.“ 

Líbí se Vám článek? Sdílejte!

×