Donald Trump se stal 47. prezidentem USA a jeho vítězství je nejen přesvědčivé, ale také historické. Triumfoval nejen v počtu volitelů, ale poprvé i v celonárodním hlasování, což se mu proti Hillary Clinton nepodařilo. Demokraté vedení Kamalou Harrisovou utrpěli výraznou porážku, přičemž ztráta tzv. modré zdi v Michiganu, Wisconsinu a Pensylvánii byla klíčová. Republikáni získali většinu i v Senátu a Sněmovně reprezentantů, což Trumpovi dává volné pole k naplnění jeho programu.

Kampaň Kamaly Harrisové byla poznamenána pozdním startem a nejasnou strategií. Mnoho energie věnovala útokům na Trumpa místo zdůraznění úspěchů demokratické vlády. To se jí zřejmě stalo osudným, stejně jako neustálé spekulace o možné opětovné kandidatuře Joe Bidena. Volební vítězství Trumpa může mít dalekosáhlé ekonomické a geopolitické dopady, které znepokojují nejen USA, ale celý svět.

Trumpovy sliby jsou radikální: plánuje zavést 60% clo na dovoz z Číny, 10-20% clo na zboží z EU a až 100% clo na automobily vyrobené mimo USA. Chystá snižování regulací, nižší daňovou zátěž a podporu domácí těžby ropy. Hlavním cílem je návrat výroby zpět do Spojených států, což sice podpoří americký průmysl, ale také zvýší ceny pro spotřebitele. Odhaduje se, že 20% clo na zboží z EU by mohlo průměrnou domácnost stát až 2 600 dolarů ročně navíc, což přispěje k inflaci, na kterou si Američané již nyní stěžují.

Pro Evropu, včetně České republiky, znamená Trumpovo vítězství hrozbu zpomalení ekonomiky. Vysoká cla omezí export do USA, což nejvíce zasáhne země závislé na vývozu, jako jsou ČR a Německo. Podle odhadů by export z EU do Ameriky mohl klesnout až o třetinu, což by vedlo k růstu inflace a narušení dodavatelských řetězců, podobně jako během pandemie. Evropská unie by zřejmě reagovala odvetnými cly, což by ještě více zkomplikovalo mezinárodní obchod.

Zásadní je i Trumpův přístup k NATO a Ukrajině. Jeho rezervovaný postoj může vést ke snížení vojenské podpory a oslabení bezpečnostní spolupráce. Pro Evropu by to znamenalo nutnost větších investic do vlastní obrany, což by přineslo výrazné náklady. Pokud by Trump skutečně stáhl americké vojáky z některých oblastí NATO, stabilita v regionu by se mohla zhoršit. Navíc Trumpova ambice „ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin“ se již nyní ukazuje jako nereálná.

Dopady na finanční trhy jsou smíšené. Nejistota, kterou Trump přináší, je pro trhy obecně negativní, i když jeho sliby o snižování daní a deregulaci mohou podpořit růst amerických akcií, zejména v bankovním, zdravotnickém a technologickém sektoru. Silnější americký dolar a vyšší úrokové sazby však mohou přitáhnout investory k bezpečným přístavům, jako je dolar nebo euro, což oslabuje korunu a další měny. Investoři se budou muset připravit na větší volatilitu.

Zajímavé bude sledovat i reakci Číny. Tamní akciový trh zažil růst díky vládní podpoře domácí ekonomiky, ale zavedení cel by mohlo růst znovu zastavit. Čína již jednou zvládla obchodní válku s Trumpem a pokud se jí podaří aktivovat domácí spotřebitele, může se vyhnout vážným dopadům. I tak ale budou čínské trhy sledovány s obavami.

Trumpovo vítězství tedy přináší nové výzvy a svět se musí připravit na turbulentní období. Jak se s nimi vypořádáme, ukáže až čas, ale jisté je, že nás čeká cesta plná zvratů a ekonomických tlaků.