Chci se stále obklopovat lidmi, kteří jsou v něčem lepší než já

1. Na střední i vysoké škole jste studoval strojařinu. Váš tatínek byl technik. Mohlo by se tedy zdát, že bylo jasné, jakým směrem se bude vás profesní život ubírat. Co způsobilo, že jste „zběhl“ od rýsovacího prkna k financím? Kdy nastal ten zlom?

Osudový se mi stal seminář k finančnímu poradenství. Ve třeťáku na brněnském Vysokém učení technickém jsem na něj v roce 1993 zašel do menzy. Zaujalo mě to a dokázal jsem si představit, že se tím budu po studiu živit. Lákalo mě radit a pomáhat lidem a současně se v tom realizovat. Techniku jsem sice dokončil, ale po státnicích jsem šel na Podnikatelskou fakultu, kde mě přijali rovnou do čtvrtého ročníku.

3. Ve Swiss Life Select jste už přes 25 let. Jaké byly vaše začátky?

Před vstupem do Swiss Life Select jsem pracoval, jak už jsem zmínil, asi rok v realitách a dokončoval jsem diplomovou práci na téma širších aspektů zapojení účastníků do penzijního připojištění. Požádal jsem dobrého kamaráda, který pracoval ve společnosti Finance.eu, předchůdkyně AWD v České republice, o oponenturu k mé diplomce. Ten mi pak nabídl ve své společnosti pozici produktového manažera pro oblast investic a úvěrů. Byl jsem nejen na straně distribuce, ale především v back office. Na této pozici jsem pracoval přibližně dva roky. I díky tomu si uvědomuji, jak je důležitá zodpovědná a prospěšná podpora, kterou dnes dostáváme od našich kolegů z centrály Swiss Life Select.

Na podzim 1998 začala v České republice příprava velké změny – demonopolizace povinného ručení pro řidiče, kterou do té doby exkluzivně poskytovala jen Česká pojišťovna. Tato příležitost mě velmi lákala a začal jsem budovat distribuční síť pro distribuci nového povinně smluvního pojištění motorových vozidel.Měl jsem za úkol vybudovat distribuční síť a aktivity v oblasti Brna, Zlína, Jihlavy a Českých Budějovic. Po roce příprav jsme během pouhých tří měsíců na konci roku 1999 pomohli několika stům tisíců klientů vybrat si tu nejvhodnější pojišťovnu a sjednali smlouvu o povinném ručení. 

Ten pocit, že s určitou vizí něco připravujete, budujete a následně realizujete, mě přitahuje dodnes. A to je právě důvod, proč jsem i ve Swiss Life Select. Budovat kmen klientů a poskytovat jim komplexní servis v oblasti správy majetku a financí je to, co mě baví. 

4. Zůstat věrný čtvrt století jedné firmě není právě obvyklé. Co bylo důvodem, že jste neměl chuť změnit dres?

Jsem sportovec, povahou i duchem vytrvalý a trpělivý. To jsou určitě předpoklady, proč jsem v oboru tak dlouho.

Pro mě byl velký milník rok 2002, kdy českou poradenskou firmu, kde jsem působil, převzala německá AWD. Byl to nejsilnější hráč v Evropě v oblasti nebankovního finančního poradenství. A následné převzetí AWD švýcarskou Swiss Life v roce 2006 mě jen upevnilo v postoji, že jsem si zvolil správný obor i firmu. Jsem přesvědčen, že v oboru privátní správy majetku a financí může dlouhodobě soutěžit o přízeň zákazníků jen kapitálově silný, dlouhodobě stabilní partner, který má přesah do zahraničí i za hranice EU a zkušenosti v oboru.  

5. Ve Swiss Life Select pracuje i vaše manželka. Jak jste se vlastně poznali? Od kdy spolu pracujete?

S mojí ženou, manželkou Ninou, jsme se poznali na Vysočině ve školicím středisku firmy. Já tam byl pracovně a moje žena na studentské brigádě v hotelu. Nina studovala v Českých Budějovicích vysokou školu. A to byl pro mě taky jeden ze silných motivů zůstat na jihu Čech a přestěhovat se postupně z Moravy. 

Manželka mi pomáhala už od začátku v administrativě a při rozjezdu pobočky v Českých Budějovicích a pak jsme spojili svůj život i podnikání. Velmi si cením její podpory a chci jí moc poděkovat za trpělivost a podporu, kterou mi každý den i v nelehkých chvílích poskytovala. Musím se přiznat, že bez její podpory a rodinného zázemí bych nikdy našich společných podnikatelských výsledků nedosáhl. A samozřejmě to nejdůležitější – bez ní bych neměl úžasnou rodinu a skvělý a spokojený soukromý život. 

6. Možná trochu osobní otázka – řada lidí by s životním partnerem pracovat nechtěla. Bojí se, že se pracovní neshody promítnou do osobního života apod. Vám se to podařilo a klape vám to. Jaký na to máte recept?

Není skutečně úplně jednoduché pracovat s manželkou v jedné kanceláři, v jedné místnosti. Pokud si ale rozdělíte kompetence, pak to má velmi efektivní řešení. Se ženou jsem do toho vstupoval jako jeden ze dvou partnerů, spoluvlastníků naší společně firmy, značky, jejímiž ambasadory jsme chtěli být.Moje role byla spíše manažerská, mojí ženy spíše poradenská. Víc jsem se soustředil na kolegy, nováčky a jejich klienty a žena více na péči o své klienty.

7. Jak se vám daří vybalancovat pracovní a soukromý, rodinný život?

Vybalancovaný pracovní a soukromý život je to nejcennější, co nás může naplňovat štěstím a spokojeností. Snažíme se držet pravidla „nenosit si práci domů“.

Vychováváme společně dvě děti – dva kluky ve věku, kdy potřebují mámu a tátu. Chtějí v nás vidět vzor a inspiraci. Proto je pro nás důležité být s nimi jak u sportovních a volnočasových aktivit, tak při podpoře ve studiu. Se ženou jsme přesvědčeni, že nejlepší investicí je vzdělání dětí a rozvoj jejich potenciálu. Vedle rodiny nám radost v soukromém životě dělají i další věci. Jsme milovníci pejsků – francouzských buldočků. Máme rádi houbaření, procházky v lese, jízdu na kole, běžky. Všichni máme rádi moře a sluníčko. Kluci hrají aktivně fotbal.

8. Řídíte jihočeský region. Kdy a jak jste se vlastně do Českých Budějovic jako rodilý Moravák dostal? Můžete potvrdit, že platí cimrmanovské „V Budějovicích by chtěl žít každý“?

Jak už jsem řekl, táhlo mě to za budoucí manželkou, která v Budějovicích studovala. Rozvíjel jsem proto pracovní aktivity i v jižních Čechách. Spojil jsem příjemné s užitečným. Dalším motivujícím faktorem bylo to, že se „tradovalo“, že jsou Jihočeši konzervativní a není s nimi taková sranda jako s Moraváky nebo Slezany. Původem jsem totiž z Opavy. Chtěl jsem si to prostě ověřit a otevřít pobočku firmy AWD, resp. Swiss Life Select, i v Českých Budějovicích.Podařilo se nám to a máme v týmu na jihu Čech ty nejlepší kolegy ve firmě. Je zajímavé, že i někteří další kolegyně a kolegové nejsou původem z tohoto regionu. 

9. Byl jste aktivním hráčem basketbalu. Kdy to bylo a jakou roli hrál sport a zkušenosti z něj ve vašem životě? Co vás to naučilo? Věnujete se sportu i nyní?

S basketbalem jsem začal v devíti letech a hrál celostátní dorosteneckou ligu. V Opavě jsme měli silný tým. Vždyť můj spoluhráč, bývalý úspěšný reprezentant Petr Czudek, je nyní asistentem hlavního trenéra basketbalové reprezentace. A sport, všeobecně pohyb, je dodnes moje „droga“ pro odpočinek a relax. Sportuji s rodinou i individuálně. Pro udržení kondice může stačit třeba jen každodenní krátký 15minutový strečink. Vždy jsem spíše preferoval týmové sporty, kde jsou vytrvalost, pracovitost, důslednost, cílevědomost, dochvilnost a schopnost spolupracovat nebo zodpovědnost základem pro dobrý výsledek. A to se potvrzuje i v naší společné práci s týmem v Českých Budějovicích.

10. Pracujete s lidmi – ať již klienty, nebo členy vašeho týmu poradců. Je to to, co vás na práci hlavně baví?

Baví mě především lidi hledat a najít v nich potenciál, který můžete rozvíjet. Vždy jsem hledal takové talenty, které byly v něčem lepší než já. Není však důležité jen umět lidi najít. Musíte je také zapracovat, naučit je dělat věci správně. A také je udržet a hledat pro ně další výzvy. Pracovat s nejlepšími není pro „béčkaře“. Pouze „áčkoví“ lidé přivedou „áčkové“ klienty. 

11. Jaké máte zásady při budování a řízení týmu?

Obklopit se lidmi, kteří jsou lepší než já. A věnovat se těm nejlepším a být pro ně příkladem, inspirací. Upřímnost, odvaha, spolehlivost, důvěra jsou hodnoty, na které se mé okolí může vždy spolehnout. Prostě to musíte dělat, nestačí o tom jen mluvit.

Z mé vlastní zkušenosti vím, že pokud se nový poradce zapracuje – zpravidla po třech letech praxe – a naučí se věci dělat správně a umí se poradenstvím uživit, tak vás přestane potřebovat. To je pro vás dobrá zpráva a potvrzení, že jste udělal jako nadřízený skvělou práci.

V naší práci podnikáme. A máme se možnost v rámci Swiss Life Select realizovat ve specializacích Premium, Corporate nebo Medical. Ale také lze pokračovat v kariéře vedoucího konzultanta, kde můžete získané zkušenosti předávat novým – služebně mladším kolegům či kolegyním.

Většina lidí v mém týmu, než jsme se potkali na pohovoru, si nedokázala představit, že se touto prací dá uživit, a dokonce se v ní i dlouhodobě rozvíjet. A pak se přesvědčili o opaku. A to je na naší práci velmi přitažlivé.A jaké jsou mé manažerské zásady? Když máte svoji práci rád, a podnikáte sám na sebe, nikdo vám ji nemůže vzít. Pouze vy sám můžete ovlivnit svou budoucnost.  Vždy jsem se držel i pravidla, že žádná schůzka není neúspěšná. Neúspěšná je pouze ta, která se neuskuteční. A ještě jedna manažerská rada, které se držím celý život: úspěšný člověk uspěje i navzdory svému vedoucímu.Tato jednoduchá pravidla společně s pílí, disciplínou a trpělivostí vedou k růstu a osobnímu rozvoji.  

12. Jak se za těch 25 let změnila práce ve finančním poradenství?

Ve financích jsem začínal pracovat v roce 1993, kdy vznikal nový zákon o bankách. Začala druhá vlna kuponové privatizace. Připravovaly se zákony o stavebním spoření, o penzijním připojištění, investice a jejich regulace byly v „plenkách“. V roce 1997 byly hypotéky za 13 procent, zažili jsme třináctiprocentní diskontní sazbu od ČNB atd. Díky regulaci a vstupu České republiky do Evropské unie a evropského obchodního prostoru se udály velké změny ve finanční kultuře a celkovém systému práce se zákazníkem.

Vždy jsem byl přesvědčen, že práce finančního poradce je oborem budoucnosti. A stále více se v tom utvrzuji.V naší firmě nebo pobočce je většina lidí s vysokoškolským vzděláním, více než 80 procent klientů má středoškolské nebo vyšší vzdělání. Je zřejmé, že odpovědnost za finance je přímo úměrná i s finanční gramotností, která přitahuje stále větší pozornost prodiskutovat tyto záležitosti s kompetentními, stabilními, důvěryhodnými a časem prověřenými odborníky.

13. Věnujete se i charitě. Jak to vzniklo? Co vás k pomoci druhým přivedlo?

Vždy jsem chtěl dělat charitu, uvědomil jsem si ale velmi brzy, že pokud nemáte peníze, dělat ji nemůžete. Proto jsem moc rád, že můžeme s manželkou pracovat ve firmě, kde můžeme dobrovolně přispívat na společensky prospěšné projekty každý měsíc ve výši jedno procenta z našich příjmů.Přispíváme i na jiné projekty. Cítíme to jako společensky odpovědné a užitečné.

15. Když se řekne „žít podle vlastních představ", co to pro vás znamená?

Podnikat a plnit si své sny. A předat dalším generacím, například svým dětem, to, co jsem vybudoval.