Česká národní banka provedla 8. února na svém měnovém politickém zasedání další krok směrem k uvolnění monetární politiky. Snížila všechny tři základní úrokové sazby, což zahrnuje i pro veřejnost klíčovou repo sazbu, a to na 6,25 %. Toto již druhé snížení sazeb v řadě přichází jako reakce na novou makroekonomickou prognózu, která očekává pokles inflace směrem k inflačnímu cíli.
ČNB snížila repo sazbu o 0,5 p. b. na základě nových ekonomických odhadů. Inflace zůstává odhadována na úrovni 2,6 %, avšak očekávaný růst ekonomiky byl revidován dolů z původních 1,2 % na 0,6 %. Tento krok naznačuje jen mírné oživení hospodářství, s větším růstem se počítá až v roce 2025.
Reakce trhů na toto rozhodnutí ČNB byla předvídatelná. Česká koruna oslabila vůči hlavním světovým měnám, čímž začíná být patrné snižování úrokových rozdílů, které v minulosti přispívaly k silné koruně díky relativně vyšším sazbám v České republice ve srovnání s EU a USA.
Vzhledem k této politice uvolňování můžeme očekávat pokračování trendu snižování úrokových sazeb v budoucnosti. Repo sazba by se do konce roku 2024 mohla pohybovat mezi 5 % až 4,5 %. Tento vývoj by mohl povzbudit českou ekonomiku, zejména prostřednictvím oživení na realitním trhu, který v minulém roce stagnoval.
Pokles úrokových sazeb by mohl vést k nižším hypotečním úrokům, což by mohlo zvýšit poptávku po hypotékách a tím i po nemovitostech. To by však mohlo způsobit růst cen nemovitostí, což by mohlo být negativní pro kupující.
Celkově lze říci, že rozhodnutí ČNB o snížení úrokových sazeb má potenciál ovlivnit různé oblasti ekonomiky včetně trhu s nemovitostmi. Je však důležité sledovat další vývoj a reakce trhu na tato opatření.
