Metrostav Handy Cyklo Maraton – extrémní cyklistický závod, který má srdce. Každý ročník tohoto 111hodinového nonstop štafetového maratonu napříč Českou republikou spojuje lidi bez rozdílu – zdravé, handicapované, sportovce, amatéry i nadšence. Je to unikátní projekt organizace Cesta za snem, který oslavuje týmovou spolupráci, vytrvalost a především lidskost.
Tým K4 no limit! je jeho stabilní součástí. V roce 2025 pojede už podvanácté (covidový ročník jsme vynechali). Letos tým přidává další rozměr: naše úsilí má konkrétní cíl – výcvik asistenčního psa pro mladého muže Petra Sekaninu, který žije s dětskou mozkovou obrnou. Tento projekt jsme podpořili částkou z Charitativního konta Swiss Life Select. Inspirací projektu se stal další člen týmu, Jindra Král – sám žijící s dětskou mozkovou obrnou a majitel asistenčního psa, který mu zásadně změnil život.
Trasa závodu vede přes všech 14 krajů ČR a v každém se zastavuje na významném sportovišti typickém pro region. Zúčastní se čtyřčlenný tým (2 zdraví + 2 handicapovaní cyklisté), které doprovází pět dalších členů zázemí. Vedle Radka Kvačka se účastní Hana Hájková a Pavel Kožíšek. Tým doprovodí a podpoří řada kolegů ze Swiss Life Select včetně vedení společnosti. I letos půjde o víc než závod. Půjde o smysl, solidaritu a dobrý příklad pro ostatní.
Radku, letos pojedete podvanácté. To je úctyhodný výkon. Kde se zrodila ta myšlenka?
Hlavní rozměr závodu spočívá v tom, že každý tým má svého patrona – člověka s handicapem, po úrazu nebo nemoci, pro kterého „jede“, kterého chce podpořit na jeho cestě životem, dodat mu sílu, pomoci v nelehké situaci. Zakladatel projektu Heřman Volf, sám vozíčkář po úrazu na lyžích a velký sportovec, byl můj kolega z bývalé práce. Když přišel s myšlenkou maratonu, šli jsme do toho. Moc jsme o tom nepřemýšleli, nevěděli jsme, do čeho jdeme, co nás čeká. Jen říkal: „Bude to prima.“ A měl pravdu. Psal se rok 2013, na startu tehdy bylo šest týmů, závod se jmenoval Opel Handy Cyklo Maraton. Trasa ještě nebyla tak pěkně zakulacená na 111 hodin a 2222 km – to přišlo až od čtvrtého ročníku se změnou titulárního sponzora. Od začátku to nějak přirozeně patří do našich letních kalendářů.
Co vás motivuje k účasti?
Na začátku to byla určitě sportovní rovina – zvládnout to, odšlapat to, zvlášť když jsme v prvním ročníku vzdali. Pak jsme to objeli jednou, dvakrát, třikrát… a jak šly roky, člověk se dívá kolem sebe a vidí, kolik je kolem příběhů lidí, kteří měli prostě smůlu. Právě ti a jejich příběhy nás motivují k tomu pomoci jim žít, najít smysl života, splnit sny. To nám dává smysl.
Letos jedete pro konkrétního patrona – Petra Sekaninu. Jak ten nápad vznikl?
Vzešlo to spontánně. Náš týmový kolega a handicyklista Jindra, sám s dětskou mozkovou obrnou, má asistenčního psa a moc dobře ví, co pro něj znamená. Během minulého ročníku mi říkal, že by někdy rád někomu mohl vrátit to, co sám dostal. Dali jsme hlavy dohromady a vytvořili projekt, který udělá radost Jindrovi – protože je to jeho nápad – Pomocným tlapkám, které pejsky cvičí, a také Péťovi, který v cíli dostane svého psa. Takový balíček tři v jednom.
Jaké je jezdit bok po boku s handicapovanými kolegy? Co si z toho odnášíte osobně?
Že kolem nás je spousta silných, nezdolných lidí, plných života, odhodlání a chuti žít – i když jim osud do cesty postavil velké překážky. Jsou to inspirativní lidé, bojovníci.
V čem je letošní ročník jiný než ty předchozí?
Z pohledu našeho týmu se mnoho nemění. Druhý rok jedeme jako jediní ve čtyřčlenných týmech, soupeři nám trochu zlenivěli. Máme dva handicyklisty, máme svého patrona, podporují nás přátelé. Co se týče závodu, každý rok se mění téma – letos jsou to významná sportoviště typická pro daný kraj.
Jak vypadá příprava takového maratonu pro čtyřčlenný tým a pět doprovodných členů?
Po dvanácté už je to pro nás rutina. Tým máme, víme, co nás čeká. Zásadní je po skončení předchozího ročníku si říct, jestli jedeme i ten další. Pak vymyslíme projekt – pro koho pojedeme – a nakonec už „jen“ sehnat peníze, natrénovat, naplánovat trasu. Každý tým si ji plánuje sám mezi povinnými průjezdnými body.
Váš tým podporuje více lidí z celé republiky. Jaký je to pocit?
Jsem u projektu od samého začátku, kdy to Heřmana napadlo, a vím, že pro něj byla hlavní myšlenka osvěta. Ukázat, že zdraví a handicapovaní lidé mohou vytvořit fungující tým i v extrémních podmínkách. Jsem rád, že se tato myšlenka šíří i mezi našimi kolegy, že je to pro mnohé jejich první setkání s handicapem. To, že naplňujeme Heřmanovu původní myšlenku, je pro mě i náš tým potěšující.
Můžete nám přiblížit, co jsou Pomocné tlapky a jaká je jejich role v projektu?
Pomocné tlapky jsou obecně prospěšná společnost z Plzně, která už 25 let cvičí asistenční psy pro tělesně postižené, smyslově i psychicky nemocné, s autismem i pro nevidomé. Výcvik jednoho psa stojí zhruba 350 tisíc Kč – krmení, očkování, výcvik. Vybrali jsme si je jako organizaci, pro kterou zajistíme prostředky na výcvik jednoho psa. Toho pak v cíli maratonu předá ředitelka Tlapek našemu patronovi Petrovi.
Máte v paměti silný moment z minulých ročníků, který vás dodnes motivuje?
Je jich mnoho. První ročník jsme vzdali, v dalších bylo motivací vůbec dojet. Co nás ale motivuje nejvíc, je vidět spokojené handicapované, kteří se cítí rovnocenní, vidět dojaté patrony, že někdo šlape čtyři dny, nejí, nespí, jen aby jim dodal sílu. Měli jsme například patronku Renatu, která po pádu z koně skončila na vozíku. Po závodě nám řekla, že už nechtěla žít, že měla připravený způsob, jak si vzít život. A pak přišli cizí lidé, kteří pro ni jeli maraton. To jí dalo sílu začít znovu – vrátila se do práce, začala sportovat, cestovala do Indie, Brazílie... prostě začala znovu žít.
Jak vnímáte propojení sportu a práce ve finančním poradenství?
Sport sbližuje, formuje charakter, učí vytrvalosti, fair play. A to jsou hodnoty, které potřebujeme i v naší profesi. Pro mě je sport nedílnou součástí života – osobního i pracovního.
Co byste vzkázal kolegům, kteří zvažují účast nebo podporu?
Ať neváhají a jdou do toho. I moře je z kapiček – každá ruka, koruna, kilometr, snídaně nebo krabice muffinů může udělat divy.
Metrostav Handy Cyklo Maraton není jen další sportovní akce v kalendáři. Je to zážitek, který propojuje silné příběhy, odhodlání i reálnou pomoc. Pět dní a nocí, kdy se nerozhoduje o čase, ale o srdci. Nejde o to být první v cíli – ale být přítomen pro druhé. Trasa závodu vede napříč Českou republikou a je koncipovaná tak, aby ukázala rozmanitost krajů i lidí.
Vedle samotného závodu nabízí projekt i tzv. Spolujízdy naděje – otevřené etapy, do kterých se může zapojit kdokoliv. Jsou příležitostí, jak se symbolicky přidat a podpořit myšlenku integrace a solidarity. To vše je zasazeno do rámce komunitního setkávání, her a sdílených zážitků. Ocenění EU Sport Awards #BeInclusive, které projekt získal v roce 2022, jen potvrzuje jeho význam i mimo hranice naší země. Nejde jen o sport, ale o formování vztahů, porozumění a opravdového spojení světa zdravých a handicapovaných.
Tým K4 no limit! vnáší do projektu svou vlastní hodnotu: angažovanost, empatii i schopnost proměnit slova v činy. Podpora výcviku asistenčního psa pro Petra Sekaninu není jen cílem – je to důkaz, že i v rámci byznysu můžeme měnit životy k lepšímu. Děkujeme celému týmu, že jde příkladem a inspiruje ostatní ke krokům, které dávají smysl.