Jste jedním z průkopníků umělé inteligence (angl. artificial intelligence - AI). V roce 2005 vyhrál váš Stanfordový tým první závod autonomních vozidel, které vedly přes Nevadské poušti. Co vás fascinuje na vývoji inteligentních aut?
Za prvé, věřím, že umělá inteligence (AI) může lidstvu pomoci vyřešit důležité a velké problémy. Za druhé, chci dát svou práci do služeb lidstva. Vzhledem k tomu, že děláme tolik pokroku v technologiích, položil jsem si otázku, jak můžeme posílit lidi na celém světě - nejen několik studentů na drahých univerzitách - aby zvládli nové technologie, aby se mohli přizpůsobit budoucnosti? Odpovědí bylo, že jsme široké veřejnosti zdarma poskytli přednášky z prestižních amerických univerzit. Výsledkem byla online vzdělávací platforma Udacity.

Jako zakladatel společnosti Google 's Future Factory X jste se v posledních dvou desetiletích podíleli na revoluci umělé inteligence. Ohrožuje rozvoj umělé inteligence lidskou svobodnou vůli a seberealizaci?
Právě naopak. Pokud se podíváme zpět, tak za posledních 150 let nám technologie daly mnohem více svobodné vůle a prostoru na seberealizaci. Před 500 lety jsme měli nespočet válek a hladomorů. Dnes máme dostatek jídla, střechu nad hlavou a energii. Technologie nám určitě poskytly více svobody výběru a ta se bude podle mého názoru bude už jen zvětšovat.

Čeho je dnes umělá inteligence schopná?
Strojové učení se dá velmi snadno vysvětlit. V minulosti musel softwarový inženýr myslet na všechno, co se může stát a napsat pro to pravidla, jak má počítač reagovat. Ale to není způsob, jakým vychováváme děti.

Jak tedy?
Učíme je podle vzorů a oni si pak vytvářejí vlastní pravidla. Zamyslete se nad tím, jak děti v prvním roce života prostřednictvím pokusů a omylů objevují vzorec, díky kterému chodí stabilně. Tento posun paradigmatu - odkloněný od rigidních pravidel k učení se podle vzorů - se nyní dostal i do počítačového světa. Systémy umělé inteligence jsou nyní schopny číst snímky kůže, skenování mozku nebo rentgenové záření a detekovat onemocnění, jako je rakovina, se stejnou přesností, jako nejlépe vyškolení a nejlépe placení lékaři. Tato úroveň porozumění obrazu byla před pěti lety zcela nemyslitelná.

Váš nejnovější startup Kitty Hawk, který spolufinancuje zakladatel společnosti Google Larry Page, chce vyrábět autonomní létající taxíky. To zní ještě více sci-fi než vaše předchozí projekty.
Naší vizí je nabízet elektrické vzduchové taxíky, například aby byla jízda do práce bezpečnější a efektivnější. V současné době pracujeme na prototypu s názvem Heaviside. Jedná se o rychlé a tiché vozidlo pro jednoho cestujícího, které může vzlétnout a přistát na ploše 10 m2, která nemusí být ani dlážděné.

Jak je to realistické? Marně se už roky snažíme umožnit autonomní řízení na našich silnicích?
Autonomie ve vzduchu bude zavedena rychleji než na zemi.  Ve vzduchu neexistuje riziko kolize ve vzduchu a ve skutečnosti tam autonomní mobilita  již dvacet let existuje: při komerčním dálkovém letu je autopilot zapnut na více než 99 procent času a autopilot může dokonce i sám přistát.

Vraťme se ale zpět na zem. Lidé se stále více obávají, že je nahradí roboty, automatizace a AI. Vidíte riziko, že se lidé stanou nadbytečnými?
Myslím si, že by lidé  měli pochopit, že je povinností každého být informovaný a vzdělaný. Umělá inteligance nás nenahradí, ale doplní. Dává lidem nové schopnosti a dokonalou paměť. Budeme schopni rozpoznat každou tvář, budeme schopni mluvit každým jazykem. To jsou jednoznačně pozitivní věci, které zlepšují společnost. Je to podobné, jako když jsme kdysi vylepšovali společnost vynálezy jako parní stroj, elektřina, automobil nebo telefon. Všechny tyto věci společnost posunuli dále. Umělá inteligence není výjimkou.

Co je vaše největší obava v souvislosti s umělou inteligencí?
Tato společnost předčasně prohlašuje umělou inteliganci za nebezpečí a unáhlenou regulací ničí její šance. Pokud se AI použije dobře, mohla by lidstvu pomoci v mnoha ohledech. Opravdu doufám, že máme trpělivost a ochotu prozkoumat tyto možnosti. Pro mě je AI pouze sada nástrojů, něco jako lopata. Je to lepší lopata, ale jsou to lidé, kteří s touto lopatou kopou zlato.

Existuje mnoho rozumných lidí, kteří se obávají, že tyto lopaty budou tahat za nitky a ne lidé ...
Už dávno jsme se obklopili technologiemi, které jsou v určitém ohledu povolanější a výkonnější než člověk. Nikdo přece nedokáže běžet tak rychle jako auto. Nikdo nedokáže mluvit na tak velkou vzdálenost, jak to dokážeme s mobilními telefony. Mít technologie, které v určitých dimenzích převyšují naše možnosti tedy není pro nás nic nového. Za důležité považuji to, že v konečném důsledku jsou to lidé, kteří zůstanou u moci a nevidím důvod, proč by se to mělo změnit. Snad kromě bláznivých hollywoodských sci-fi filmů.

Co myslíte: potřebujeme etická pravidla pro roboty nebo spíše pro výrobce a uživatele?
Ty dvě poslední možnosti. My jako společnost musíme přemýšlet o tom, jak můžeme tento důležitý nástroj používat zodpovědně, což se odráží i v naší morálce. Systémy by navíc neměly být pouze efektivní, ale měly by se chovat tak, aby neporušovaly základní hodnoty, jako je svoboda jednotlivce nebo právo na informační sebeurčení. Toho docílíme například školením programátorů k vývoji systémů, které zaručují ochranu dat a soukromí.

Nakolik nám technologie kousek po kousku odebírají naše schopnosti, protože je to pohodlné. Co když toto snižování schopností sníží celkově schopnost lidstva dělat a rozhodovat o některých věcech?
Když jsem byl mal,ý musel jsem se učit pravopis. A teď mi můj emailový klient pomáhá psát gramaticky správně. Takže stroj, který pracuje na mém osobním nedostatku, kterým je moje neschopnost psát gramaticky správné, mi umožnil být profesionálnějším člověkem. Totéž by se dalo říci o autonomních autech nebo ABS systémech. Představa, že stroje, které za nás něco dělají, nám berou autonomii, vychází z nesprávných předpokladů. Některé technologie jen zvyšují naši schopnost dělat vlastní rozhodnutí.

Nemáte pochybnosti o technologickém pokroku?
Jsem hluboce přesvědčen, že technologie mohou náš život ještě více zkvalitnit a demokratizovat přístup ke vzdělání, zdraví, jídlu a bezpečnosti. Nebo jinak řečeno: co by mohla být alternativa? Bez optimismu se svět bude měnit těžce.