Čekání na akciový odraz

Dobré zprávy přinesli i další jako Alphabet, Apple či Microsoft. Obecně vztaženo na americké akcie platí, že u nadpoloviční většiny, která prozatím stihla zveřejnit své výsledky hospodaření, téměř 80 % generuje lepší než očekávaná čísla. U sektorového rozložení se zatím největším pozitivním překvapením nad reálnými výsledky oproti očekávání může pochlubit průmysl, dále navzdory momentálnímu vývoji akcií i informační technologie. Rozhodně pozitivním faktorem je, že americké akcie mají za sebou po delší době růstový týden. Zdaleka ale není jednoznačně rozhodnuto o nalezení akciového dna. Na potvrzení odrazového trendu si ještě budeme muset počkat. Jedním z důvodů je stále malá likvidita trhu a nemalý počet investorů čekajících na využití akciového růstu k odprodejům. Do budoucna tak můžeme očekávat zvýšenou volatilitu s postupně převažujícím růstovým trendem. Bude to ale vyžadovat trpělivost. Zvlášť důležité je dodržování staré známé pravdy, že by investor měl v době proměnlivého prostředí zvolit spíše pravidelnou investici. Pro tento rok bychom měli volit alespoň pět měsíců.

Americký státní dluh přesáhl 30 bilionů dolarů. Jedná se o velký dluhový milník, který je výsledkem jak politiky Trumpa, tak podpory ekonomiky zasažené covidovými omezeními. Na jedné straně expanzivní fiskální politika státu se nyní bude střetávat se zpřísňující se měnovou politikou na straně druhé. Na první pohled logický vývoj navzájem se kompenzujících nástrojů státu a centrální banky ale ve výsledku tvrdě dopadne na nákladovost obsluhy státního dluhu. Jednoduše řečeno se státu zdraží emise nových dluhopisů. Pro správu státního dluhu je tak nyní dvousečný výsledek lednových čísel z trhu práce v zámoří. Ukazuje totiž na jeho sílu. Velmi dobrý byl už nárůst zaměstnanosti. Ten v lednu dosáhl 467 tisíc oproti obecně očekávaným 125 tisícům. Na jedné straně nízká nezaměstnanost šetří státní kasu na sociálních podporách. Na druhou stranu trh práce bude stále více tlačit americkou centrální banku k růstu úrokových sazeb a snižování dolarové likvidity v oběhu. Tím se státu výrazně prodraží dluh. To dokazuje i aktuální vývoj, kdy trh práce a vystoupení šéfa americké centrální banky FED měly jasný dopad na zvýšení výnosů amerických dluhopisů.

O výrazně rozdílné pozici se dá hovořit u Evropské centrální banky a České národní banky. Zdejší pracovní trh se dlouhodobě přehřívá pod tlakem menší nabídky pracovních sil. To má svůj dílčí dopad na nárůst poptávky tlačící inflaci výše. I proto byla ČNB nucena zahájit cyklus růstu sazeb dříve než například v eurozóně. Proto ČNB na svém prvním letošním zasedání zvýšila úrokové sazby podle očekávání o 0,75 %. Hlavní úroková sazba se tak dostala na své dvacetileté maximum v podobě 4,50 %. Neméně zajímavá byla i samotná rétorika guvernéra ČNB, když naznačil, že jsme velice blízko úrokového stropu. Dokonce bychom se mohli ještě v tomto roce dočkat lehkého snižování, a to za předpokladu rychlého poklesu inflace. V případě České republiky se tak pravděpodobně ocitáme poblíž úrokového vrchu a na konci růstového cyklu. Celou cestu před sebou však mají ve velké části vyspělých ekonomik. O velké překvapení se po dlouhé době postarala Evropská centrální banka, když z jejího vyjádření plyne, že doba vyšších úrokových sazeb v eurozóně se dost možná přiblížila.

Ing. Richard Bechník
hlavní analytik Fincentrum & Swiss Life Select a.s.