Čínská vláda vydala v tichosti nové obchodní pokyny určené domácím firmám, které výrazně promění podobu zadávání zakázek. Čína definuje konkrétní položky, u kterých bude vyžadovat až 100% místní původ. Jedná se tak o stovky položek jako například rentgenové přístroje či zařízení pro magnetickou rezonanci. Cílem je očividně klást další nové překážky zahraničním dodavatelům. Ekonomický dopad na zahraniční společnosti přitom může být znatelný. Čína totiž v roce 2020 dovezla ze Spojených států zboží v hodnotě zhruba 124 miliard dolarů, z nichž velkou část koupily státem kontrolované společnosti, které kontrolují odvětví školství, zdravotnictví, dopravy, zemědělství a energetiky.
Ministerstvo vydalo 14. května dokument 551 s názvem „Pokyny pro audit vládních zakázek na dovážené produkty“. Ten obletěl čínské nemocnice a další státem vlastněné společnosti. Stanovují se v něm požadavky na místní původ zboží v rozmezí od 25 % až 100 %, a to pro 315 položek. Patří sem lékařské vybavení, pozemní radarové vybavení, testovací stroje, optické přístroje, předměty používané pro chov zvířat, seismické nástroje a námořní, geologické a geofyzikální vybavení.
Čína nyní čelí kritice, že jejím vstupem do Světové obchodní organizace souhlasila, že nebude vydávat takové interní dokumenty. Dokument údajně také porušuje principy obchodní dohody fáze 1 z ledna 2020 se Spojenými státy. Nové pokyny ovlivňují širokou škálu zboží včetně zdravotnických prostředků, u nichž Peking souhlasil s nákupem ve větším množství od USA, a to právě podle podmínek obchodní dohody fáze 1. Například zařízení pro zobrazování magnetickou rezonancí, což je klíčový export pro americké společnosti, by podle nových pokynů čelilo požadavku 100% místního původu.
Mohou se tak otevírat ještě nezacelené rány z nedávných obchodních sporů, které eskalovaly v celní válku. Ta se pochopitelně následně přenesla i na fi nanční trhy. Někteří zákonodárci a zástupci průmyslu v USA jsou stále více znepokojeni netransparentností Pekingu v obchodních otázkách.
V posledních týdnech se navíc čínské akcie dostaly pod výrazný prodejní tlak. Jedná se ale o trochu jiný důvod. důvod. Akcie čelí nepřízni čínských regulátorů, což je podle analytiků nejspíše snahou ukázat velkým čínským podnikům, že je potřeba držet určitou linii. Například Tencent Holdings či Alibaba jsou dominantní
společnosti s téměř monopolním postavením. V Číně jim ale tato pozice naopak uškodila, tamní regulátoři usilují o ochranu hospodářské soutěže. Jejich akcie se obchodují i na US akciových trzích, kde investoři
v některých případech vyhodnotili daná rizika dostatečná k tomu, aby pozice vyprodali.
Měnová politika a ekonomika v US
Předběžný odhad HDP za druhý kvartál sice potvrdil, že se americká ekonomika vrátila zpět na předkrizovou úroveň, avšak tempo růstu (6,5 % meziročně anualizovaně) zaostalo za očekáváním. To může hrát do karet US centrální bance FED. Je to totiž v souladu s jejím vyjádřením, že od červnového zasedání FED učinila americká ekonomika pokrok. Ten však není natolik výživný, aby centrální banka oznámila přechod k útlumu měnové expanze. Centrální banka si tak může lépe obhájit, proč předčasně nezvedat úrokové sazby. Pro setrvání uvolněné měnové politiky o něco déle hovoří i právě se šířící mutace koronaviru Delta, která by podle šéfa banky Powella mohla lehce zpomalit ekonomiku. Pokud jde o dočasnost inflace, tak podle Powella bude důležité vidět, že se v brzké době zastaví ceny některých nejvíce pro-inflačních položek (např. ceny nových i ojetých automobilů). Jestliže tento inflační scénář skutečně nastane, pak opět nebude FED nic tlačit k předčasnému zvyšování úrokových sazeb.
Eurozóna proti deltě zatím s úsměvem
Ukazatele důvěry v eurozóně dosáhly nových maxim, když jim dopomohl především velmi příznivý sentiment firem působících v průmyslu a ve službách. To potvrzuje i výkon ekonomik zemí eurozóny, který za druhé čtvrtletí příjemně překvapil. Podle předběžného odhadu Eurostatu se HDP zemí eurozóny zvýšil oproti prvnímu čtvrtletí o 2 %. Na prvním místě je zatím Portugalsko s téměř 5% růstem, následované Rakouskem s 4,3 %. Velmi povzbudivě dopadlo i Německo díky vládní i soukromé spotřebě, jehož HDP se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 1,5 %.