Do čeho nyní investovat?

Pro konzervativního investora dlouho nebyla k mání optimální varianta, která by s trochou větší pravděpodobností slibovala vidinu zajímavého zhodnocení. V tuto chvíli se však investor může směle podívat na takové možnosti, jako jsou například fondy peněžního i kapitálového trhu českých státních dluhových cenných papírů. Fondy peněžního trhu ve svých portfoliích využívají nástroje jako repo operace, tedy víceméně zhodnocují za sazby odpovídající těm vyhlašovaným samotnou Českou národní bankou. V tuto chvíli je přitom základní úroková sazba 2,75 %. Takové fondy jistě ještě zvýšídodanou výkonnost svým investorům, a to jakmile Česká národní banka na svém dalším zasedání opět přikročí ke zvedání úrokových sazeb. To přitom není nikterak nepravděpodobné, protože banka bude nucena ke zpřísňování úrokové politiky vzhledem k dynamičnosti nárůstu cenové hladiny. Mnozí pak mohou namítat, že i fondy peněžního trhu se s ohledem na vysokou inflaci stále nachází hluboko v pásmu záporné reálné výkonnosti. To by se však mohlo změnit uplynutím následujícího čtvrtletí, kdy by momentum nárůstu inflace mělo znatelně polevit. Zároveň nesmíme zapomínat na další důležité funkce fondů peněžního trhu, a to je bezpečnost proti zvýšené volatilitě, rezistence vůči ekonomickým a covidovým rizikům či velice rychlá likvidita.

Do hry v tuto chvíli začínají ale vstupovat i fondy kapitálového trhu, které ve svých portfoliích drží české státní
dluhopisy o delší splatnosti. Ty se přitom v rámci letošní výkonnosti propadly do červených čísel, kdy se některé blížily ztrátám téměř 9 %. To vše vychází z logiky, že dluhopis s fixním kupónem reaguje poklesem své tržní ceny na nárůst úrokových sazeb. Navzdory faktu dosavadních neatraktivních výsledků se v tuto chvíli dané fondy mohou nacházet v bodě zlomu pro déletrvající odraz vzhůru. České státní dluhopisy již dosahují svými výnosy na 3 % s tím, že jsou v nich již z velké míry zanesená očekávání dalšího zvedání sazeb Českou národní bankou. Fondy s českými dluhopisy představují výhodu v situacích stabilizující se inflace či v prostředí ochlazující se ekonomiky, kdy začnou výkonnostně růst. V jejich prospěch pak mluví i vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka. Ten se nechal slyšet, že rozhodně nečeká příchod dvouciferné inflace jako v 70. letech. Inflační čísla údajně budou ale ještě vyšší. Počátkem příštího roku bude inflace na vrcholu, možná někde okolo 7 %. Pak ale začne klesat, protože začnou odeznívat stěžejní proinflační faktory. Proto na nejbližším zasedání České národní banky můžeme být ještě svědky rázného zpřísnění měnové politiky. Pak bych se ale již nebál do fondů držících české státní dluhopisy zainvestovat.

Dynamičtější investor ale čelí daleko složitější a nepřehlednější situaci. Není jednoduché zvolit akciový fond
správného ražení, ať už se bavíme o sektoru či geografickém zaměření. Tento problém se pak snažíme vyřešit za vás díky fondům Best Solution Funds SICAV. U daného investora by v portfoliu rozhodně nemělo chybět
zastoupení ESG (environmentální a sociální faktory). Pro pochopení, vysoká úroveň zaměření fondu na ESG
neznamená vyhazování peněz z okna pro přesvědčení filantropa. Tento ukazatel vnímá ESG faktory jako příležitost lepšího zhodnocení nebo v případně opomenutí jako vysoké riziko, že návratnost investic může být
negativně ovlivněna. Non-ESG společnosti mohou například čelit odklonu zákaznických preferencí od jejich
produktů nebo třeba zvýšeným nákladům (pojišťovny budou více hradit pojistná plnění kvůli náhradám škod
v důsledku změn počasí nebo si neekologická společnost bude od banky půjčovat za vyšší úrok).
Portfolio by také mělo zohledňovat geopolitická rizika. Nadále eskalují spory „potrumpovské koalice“ USA a EU se zeměmi jako Rusko, Bělorusko nebo Čína. Stále intenzivnější je také napětí v obchodních vztazích mezi EU a Británií, přičemž Turecko dočasně zklidnilo svou rétoriku, a to pouze kvůli aktuálním ekonomickým a měnovým potížím. Správné geografické rozložení portfolia je důležité i z hlediska potenciálu jednotlivých regionů. Například evropské akcie jsou již delší dobu ve stínu těch amerických, kdy mezera mezi jejich zhodnocením se nijak zatím nezúžila. Samotný předstihový ukazatel výše ocenění evropských akcií skrze price/earning ratio (cena akcie k jejímu zisku) je výrazně níže v porovnání k USA. Goldman Sachs pak vyhlíží budoucí evropský vývoj velice pozitivně, a to i díky lehce lepší predikci vývoje HDP pro rok 2022.