Země skupiny G7 (Spojené státy, Kanada, Japonsko, Velká Británie, Německo, Itálie a Francie) na setkání poblíž Buckinghamského paláce v centru Londýna uzavřely dohodu o minimální sazbě daně z příjmů platné pro zdanění globálních společností.

V sobotu uzavřely přelomovou dohodu, která se zaměří na zdanění peněz z nadnárodních společností, jako jsou Amazon a  Google, a současně sníží jejich motivaci přesouvat zisky do offshore regionů daňových rájů.
Skupina G7 našla shodu na podpoře minimální globální sazbě dani z příjmů právnických osob ve výši
nejméně 15 %. Ta přichází po osmi letech rozhovorů, kterým v posledních měsících přidal na intenzitě
nový impuls ze strany nové administrativy amerického prezidenta Joe Bidena. Ve výsledku by tak stovky miliard dolarů mohly proudit do pokladen vlád, nacházejících se kvůli pandemii COVID-19 převážně v ohromných deficitech.

Politici považují výsledek za úspěch

Zúčastnění ministři si vzápětí pochvalovali úspěch. Britský ministr financí Rishi Sunak kvitoval výsledek způsobem, že ministři financí skupiny G7 dosáhli historické dohody o reformě globálního daňového systému tak, aby vyhovovala světovému digitálnímu věku. Německý ministr financí Olaf Scholz uvedl, že dohoda je rozhodně špatnou zprávou pro daňové ráje po celém světě. Americká ministryně financí Janet Yellenová také dodala, že setkání v sobě přináší i další symboliku, a to návrat k multilateralismu díky vládě Bidena, kontrastující s přístupem bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. „To, co jsem nyní viděla, je hluboká spolupráce a touha koordinovat a řešit mnohem širší škálu globálních problémů,“ řekla. V reakcích některých politických představitelů byly znát i vyšší ambice. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire prohlásil, že bude usilovat o vyšší minimální daň. 15 % označil za „odrazový můstek“.

Na koho budou mít změny dopad?

Současná globální daňová pravidla budou mít převážně dopad na technologické giganty, kteří prodávají služby na dálku a připisují velkou část svých zisků duševnímu vlastnictví. Jedná se o společnosti s globální působností. Nejznámější je pak skupina přezdívaná jako „FANGMAN“ – tedy Facebook, Amazon, Netflix, Google (Alphabet), Microsoft, Apple a Nvidia. Společnosti budou povinny zdaňovat v zemích, kde své zisky skutečně generují. Nebude tedy možné služby poskytované celé Evropě fakturovat prostřednictvím jedné společnosti se sídlem například v Irsku.

Pohledem na pondělní finanční trhy tyto zprávy ale neměly nijak významný vliv na vývoj dotčených
akcií. Jako jedno z možných vysvětlení je, že existovaly varianty daleko vyšší sazby daně. Americké akcie
uzavřely pondělní obchodování smíšeně. Trh spíše vstřebává páteční zprávu o trhu práce a čeká na údaje o spotřebitelských cenách, které budou zveřejněny ve čtvrtek. Samotné téma zdanění si navíc bude
ještě muset projít dlouhým procesem své realizace.

Je před námi ještě dlouhá cesta

Americká ministryně financí uvedla, že v okamžiku platnosti nových globálních pravidel evropské země zruší stávající daně z digitálních služeb, které podle Spojených států diskriminují americké podniky. „Existuje široká shoda na tom, že tyto dvě věci jdou ruku v ruce,“ řekla. Klíčové podrobnosti budou vyjednány v následujících měsících. Sobotní dohoda říká, že to bude mít dopad pouze na „největší a nejziskovější nadnárodní podniky“. Evropské země se proto i obávaly, že by to mohlo vyloučit Amazon, který má nižší ziskové marže než většina technologických společností. Americká ministryně financí ale uvedla, že neočekává, že by Amazon neměl být do nových pravidel zahrnut.

Další cíle ochrany životního prostředí

Ministři na schůzi rovněž souhlasili se změnami i  na  „nedaňových“ úrovních. Společnosti by například musely deklarovat dopad jejich činnosti na životní prostředí. To by mělo probíhat mnohem více
standardizovaným způsobem, aby se investoři mohli snadněji rozhodnout, zda je budou financovat.