Úrokové sazby ve světě

Česká národní banka snížila všechny hlavní úrokové sazby. Lombardní, tedy tu, za kterou si půjčují komerční banky od ČNB, ze 7,25 % na 6,75 %. Dále diskontní sazbu, za kterou si komerční banky u ČNB ukládají likviditu, z 5,25 % na 4,75 %. A v neposlední řadě i ostře sledovanou repo sazbu, která je nyní 5,75 %. Touto základní sazbou ovlivňuje ČNB krátkodobé úrokové sazby a likviditu na finančním trhu. Má tedy bezprostřední vliv na úrokové sazby úvěrů a vkladů, které banky poskytují svým klientům. Můžeme tedy čekat postupné zlevňování úvěrů. I v tomto případě snížila ČNB sazbu o 50 bazických bodů. 

Toto snížení základních úrokových sazeb bylo bankovní radou schváleno naprosto jednosmyslně. Na měnověpolitickém zasedání ČNB se spíše hrálo o to, o kolik sazby snížit, než aby se diskutovalo, zda je vůbec snižovat. Dva členové bankovní rady dokonce hlasovali pro snížení o 0,75 procentního bodu. Pro takový krok mluvila především inflační čísla. Ta se totiž přiblížila dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB. Slabší koruna a stále přetrvávající inflační tlaky ale rozhodly pro pozvolnější snižování úrokové sazby. Trend měnové politiky je tak u nás nyní naprosto jasný. Ty nejzajímavější a nejdůležitější debaty debaty o nastavení úrokových sazeb se ale tentokrát neodehrály v České republice. Září reflektorů na sebe totiž upoutala BOJ, tedy Japonská centrální banka (Bank of Japan), která má za sebou skutečně přelomové zasedání.

Zásadní krok Japonska

Japonská centrální banka totiž nyní opustila osmiletý experiment záporných úrokových sazeb, a to jako poslední na světě. Zvýšení sazeb bylo dokonce první od roku 2007, což je velký obrat v měnové politice. Z laického pohledu se toto zvýšení může zdát jako kosmetické, když základní úroková sazba vzrostla z –0,1 % na 0,1 %, nicméně jde o signál ukončení politiky záporných sazeb, který je opravdu významný. Pokud bude tento trend pokračovat, bude mít do budoucna nezanedbatelný vliv na světovou ekonomiku. Důvodem jsou americké a evropské cenné papíry, konkrétně státní dluhopisy, které Japonci drží v objemu přes bilion dolarů. To je ohromná suma, která by se pozvolna mohla začít rozpouštět s tím, jak budou růst výnosy japonských státních dluhopisů. Logicky tak bude docházet ke stahování kapitálu zpět domů do země vycházejícího slunce. Celá tato situace povede k růstu výnosů i u amerických a evropských dluhopisů, což bude znamenat snížení jejich ceny, protože vztah mezi cenou a výnosem je u dluhopisů inverzní. Vliv by to ale mohlo mít i na akcie a měnové kurzy světově nejvýznamnějších měn.

Federální rezervní systém zatím vyčkává

Do třetice se měnová politika a výše úrokových sazeb řešila i na druhé straně Atlantiku ve Spojených státech. Zde se ale nestalo nic neočekávaného a americký Federální rezervní systém (Fed) nechal v souladu s přesvědčením analytiků základní úrokovou sazbu, tzn. federal funds rate, na stávající úrovni. Stále se totiž obává výše inflace a robustnosti americké ekonomiky. Analytici očekávají v tomto roce ve Spojených státech tři snížení úrokových sazeb. Ke konci roku by se tak hlavní úroková sazba měla pohybovat lehce pod 4 %. Pokud bychom se přesto nedočkali snížení úrokových sazeb, velmi pravděpodobně se dočkáme snížení prostředků vkládaných do programu kvantitativního uvolňování, kdy bude americká centrální banka Fed snižovat velikost své rozvahy. Programem kvantitativního uvolňování se Federální rezervní systém snaží stimulovat americkou ekonomiku. Dělá to například pomocí nákupu finančních aktiv, typicky dluhopisů, od bank a jiných finančních institucí, čímž pumpuje dodatečné peníze do ekonomiky. Omezení toho programu by tak znamenalo menší podporu finančním trhům a ekonomice jako takové.