Zasedání ČNB posílila korunu

Oficiálně ale stále platí scénář, že úrokové sazby začnou růst od poloviny letošního roku, a to v podobě třech zvyšování o 0,25 % do konce roku 2021. To totiž stále zobrazuje samotná bankovní prognóza. Někteří analytici se ale ve svých výhledech drží při zemi. Očekávají první zvýšení úrokových sazeb o 0,25 % až v listopadu. Tento scénář potvrdil samotný guvernér Jiří Rusnok, který na konferenci prozradil, že si je stoprocentně jistý, že první zvýšení úrokových sazeb přijde ještě letos. Jiní analytici volí spíše střední cestu, kdy předpokládají možnost dvojího zvyšování úrokových sazeb, a to v srpnu a v listopadu. K tomu však zmiňují předpoklad dalšího snížení pandemických rizik ve spojení s proočkováním celkové populace a otevřením ekonomiky.

Pro mnohé bylo překvapením, že rada ve své prognóze ponechala trojí zvyšování úrokových sazeb ještě v letošním roce. Jedná se tak jednoznačně o jestřábí tón, který dal koruně impuls k posilování. Rozšířený úrokový diferenciál (vyšší české úrokové sazby oproti jiným regionům) bude českou měnu podporovat také
v příštím roce, kdy by mohla prolomit hranici 25 korun za euro. Vzhledem ke klesajícímu pandemickému riziku a pozitivnímu očekávání dalšího vývoje ekonomiky tak zůstává výhled pro korunu příznivý.

V rámci prognózy ČNB došlo ke snížení očekávaného růstu HDP v letošním roce téměř na polovinu. Je ovšem třeba zmínit, že prognóza ještě nebere v úvahu předběžný výsledek HDP za první kvartál. ČNB tak i nadále předpokládá, že ekonomika v úvodu roku propadla o 3,5 %, zatímco bleskový odhad statistického úřadu
hovoří o výrazně nižších -2,1 % meziročně.

Na globálních finančních trzích zesilují obavy z inflace. Tu podporuje jak oživená poptávka, tak omezení dodávek některých surovin a součástek. Investoři nyní čekají na středeční zprávu amerického ministerstva o dubnovém vývoji spotřebitelských cen ve Spojených státech. Trhy ale očekávají, že meziroční inflace v USA v dubnu dosáhne 3,6 %. Zdá se, že investoři jsou stále více v rozporu s US centrální bankou FED, zda čelíme pouze krátkodobě vystřelené inflaci či růstu cenové hladiny trvalejšího rázu. Na pětiletém horizontu má trh v ocenění zanesenou inflaci 2,7 %. Diskuze o inflaci se však nevedou pouze v USA. Čínský index výrobních cen vzrostl v dubnu oproti předchozímu roku o 6,8 %. Zde je ale patrný vliv nízké srovnávací základny kovidového roku.

Daný vývoj se pozitivně odráží v ocenění komodit. Jejich vysoké ceny dodaly růstový stimul i samotným měnám „komoditních vývozců“. Australský dolar AUD dosáhl na dvouměsíční maxima. Podobně si vedla i kanadská měna CAD, která se v pondělí dostala na téměř čtyřleté maximum.

Ve zcela opačné situaci se v reakci na vývoj inflace ocitly růstové akcie. Technologické společnosti v pondělí výrazně oslabovaly, což vedlo k propadu indexů S&P 500 a Nasdaq. Pokles indexu Dow Jones byl mírněn růstem cen akcií průmyslových podniků a firem působících ve zdravotnickém sektoru. Evropské akcie také ustoupily ze svých historických maxim poté, co v pondělí dosáhly rekordního uzavíracího maxima. Globální sentiment se zhoršil poté, co inflační nervozita přinutila investory prodávat přední růstové akcie Wall Streetu, což se přeneslo i na trhy ostatních regionů. Obavy především plynou z faktu, že by takto vysoké hodnoty inflace mohly tlačit na centrální banku k dřívějšímu utahování měnové politiky. V nadsázce řečeno, v tomto směru hází trhům záchranný kruh slabý vývoj míry nezaměstnanosti.

Americké ministerstvo práce v pátek oznámilo, že ekonomika Spojených států v dubnu vytvořila kolem 266 000 pracovních míst, tedy mnohem méně, než se očekávalo. Míra nezaměstnanosti vystoupala na 6,1 % z březnových 6 %, ačkoli analytici předpovídali pokles na 5,8 %. To by tak mohlo tlačit na oddálení zvyšování úrokových sazeb centrální bankou.