Úspěch není vždy jen výsledkem plánování a tvrdé práce. Při seberealizaci často hraje významnou roli ještě jeden klíčový faktor - ŠTĚSTÍ. Identifikovali jsme sedm kritérií, která dokáží pomoci osudu naklonit se na vaší stranu. Ale i když vám hvězdy nejsou zrovna nakloněné, nezoufejte. Historie je plná příběhů, kde silná vnitřní motivace našla cestu za životem podle vlastních představ.
1. Místo narození: Švýcarské děti mají štěstí
Loterie života začíná tím, kdy a kde se narodíme. Podle Indexu kvality života mají děti narozené ve Švýcarsku největší šanci na zdravý, bezpečný a úspěšný život. Nezaostává ani Dánsko a Nizozemsko. Na čtvrtém místě je Finsko a první pětku uzavírá Austrálie. Česká republika se v tomto hodnocení umístila na 19. příčce. A to vůbec není špatné! Z našich sousedů nás předběhlo pouze Německo a Rakousko (7. a 8. místo). Slovensko skončilo na 31. místě, Polsko a Maďarsko obsadily 38. a 39. místo. Spokojenému životu však může napomoci i optimismus. Stále si totiž můžeme říci, že z 87 hodnocených zemí jsme se umístili v té nejšťastnější třetině.
2. Datum narození: Čím dříve, tím lépe
Narozeniny mohou ovlivnit i vaši kariéru. Statistiky říkají, že čím dříve se v roce narodíte, tím je váš život úspěšnější. Důvodem podle studie OECD je fakt, že děti, které jsou starší a vyspělejší, často dostávají od učitelů více podpory a pozornosti. Například v USA relativně nejstarší děti ve třídě mají o 11 procent vyšší pravděpodobnost, že budou studovat na univerzitě. Tento relativní věkový efekt funguje také ve sportu. Děti, které se narodí začátkem roku jsou zpravidla lépe atleticky vyvinuty než jejich mladší vrstevníci a získávají od trenérů více povzbuzení a podpory. Asi nejsilnější příklad: Přibližně 40 procent severoamerických hokejových profesionálů se narodilo mezi lednem a březnem. A jen desetina se narodila mezi říjnem a prosincem.
3. Sourozenci: Výhoda jedináčků
Sourozenci hrají v našem životě podstatnou roli. Starší sourozenci jsou úspěšnější než ti mladší. Často zastavují vyšší manažerské pozice a vydělávají podstatně více . Navíc více než polovina všech laureátů Nobelovy ceny a amerických prezidentů je nejstarším dítětem v rodině. Základním předpokladem je, že prvorozené děti žijí své první roky jako jedináčci, takže dostávají do rodičů více pozornosti a podpory. Tuto tezi podporuje i fakt, že děti, které nemají sourozence, jsou v práci nejúspěšnější. Jedináčci však mají v osobním životě méně štěstí, obtížněji si budují dlouhodobé vztahy, častěji se rozvádějí. Je to pravděpodobně proto, že sourozenci jsou v dětství důležitými sociálními partnery. Platí, že čím více sourozenců máte, tím lépe. Každý další sourozenec totiž snižuje pravděpodobnost vašeho rozvodu o tři procenta.
4. Výška postavy: 250 eur ročně za centimetr
Existuje takzvaný Napoleonský komplex (syndrom nízkého muže), který je charakteristický tím, že nízcí muži si kompenzují svou výšku obzvláště asertivním chováním. Vyšší lidé bývají v práci úspěšnější a mají v průměru vyšší společenské postavení. Nadprůměrně vysocí jsou například američtí prezidenti, senátoři, generální ředitelé. Navíc vyšší lidé mají i vyšší příjmy. O jeden centimetr více představuje přibližně 250 eur plus v hrubé roční mzdě v Německu či ve Velké Británii. Platí to pro ženy i muže. Podle psychologů funguje archaické vzorce – výšku si podvědomě spojujeme s kompetencí, silou a asertivitou. U vysokých lidí je tak větší pravděpodobnost, že budou vnímáni jako lídři a lidé jsou ochotnější se jim podřídit.
5. Křestní jméno: Čím kratší, tím lepší
Vaše jméno má až překvapivě velký vliv na vaši kariéru. Jména, která se snadno vyslovují, jsou hodnocena pozitivněji, než ta, která se vyslovují těžko. A čím kratší křestní jméno máte, tím lépe. Muži s jednoslabičným nebo dvouslabičným křestním jménem zastávají podle studií vyšší hierarchické postavení v zaměstnání, než muži s delšími jmény. Američtí generální ředitelé mají ve svých křestních jménech často jen čtyři písmena. V Německu vydělávají lidé s dvouslabičným křestním jménem v průměru o 8 procent méně než lidé, kteří mají pouze jednu slabiku v křestním jménu. Ti s tříslabičným jménem vydělávají až o 18 procent méně. Psychologové vysvětlují „efekt výslovnosti jmen“ jako lidskou potřebu jednoduchosti. Krátká jména jsou mezinárodně zapamatovatelnější a snáze pochopitelná.
6. Příjmení: A vyhrává nad Z
V profesionální kariéře člověka hraje roli nejen křestní jméno, ale také první písmeno příjmení. Vědci zjistili, že lidé, jejichž příjmení začínají písmenem z konce abecedy, nemají v průměru tak dobré výsledky ve škole ani na trhu práce. Existuje podezření, že je to proto, že ti, kterých se to týká, dostavují méně příležitostí, a to kvůli abecednímu řazení jmen. Jiná studie dokazuje, že je jednodušší získat trvalé místo na univerzitě, pokud vaše příjmení začíná písmenem, které je zařazeno v první části abecedy. Čím dříve se první písmeno příjmení objeví v abecedě, tím je pravděpodobnější, že daná osoba bude jmenována profesorem. Poučení pro ty, kteří mají nevýhodu: Pokud je vaše příjmení začíná písmenem na konci abecedy, musíte pozornost upoutat jiným způsobem.
7. Fenomén nástupce: rozhodnutí jiných lidí
Samozřejmě, že váš život závisí ve velké míře i na tom, jak se rozhodují a konají jiní lidé. Speciálním prvkem náhody je takzvaný „fenomén nástupce“. Taková Julia Roberts by se nikdy nestala „Pretty Woman“ a tedy světovou hvězdou, kdyby její kolegyně Sandra Bullock neodmítla tuto roli. Kariéra pětadvacetiletého Leonarda Bernsteina by mohla být zcela jiná, kdyby nezaskočil za dirigenta, který onemocněl. Najednou se stal světoznámým díky nenacvičenému koncertu s New York Philharmonic Orchestra. Fenomén nástupce se však nevyskytuje jen v showbyznysu, ale také v každodenním životě. Například u míst na univerzitách, kde jsou dlouhé čekací listiny. Jestli někdo dostane požadované místo často závisí na rozhodnutí cizích lidí.
Spolupracujte s námi. U nás není úspěch výsledkem šťastné náhody.
