Transformované fondy zůstávají domovem pro více než dva miliony účastníků penzijního spoření. Pro řadu lidí představují jistotu, stabilitu a garanci nezáporného zhodnocení. Právě tato garance se však v posledních letech ukazuje jako jejich největší slabina.
Podle aktuálních odhadů by průměrná výkonnost transformovaných fondů za rok 2025 měla dosáhnout přibližně 1,57 %. Penzijní společnosti v době vzniku tohoto článku ještě nezveřejnily oficiální výsledky za celý rok, jde tedy o kvalifikovaný odhad vycházející z dostupných dat. Pokud se potvrdí, půjde o další rok s kladným zhodnocením, který však zároveň potvrzuje dlouhodobý problém celého systému.
Kladné zhodnocení neznamená skutečný zisk
Mnoho klientů při pohledu na výpis vidí jediné číslo – fond vydělal, takže je vše v pořádku. Pro dlouhodobé spoření na důchod je však důležitější jiný ukazatel: inflace. Výnos kolem 1,57 % může působit pozitivně, ale pokud inflace dosahuje vyšších hodnot, reálná hodnota úspor klesá. Za posledních deset let se průměrná inflace v České republice pohybovala přibližně kolem 4 % ročně, zatímco transformované fondy dlouhodobě přinášely zhodnocení kolem jednoho až dvou procent. Rozdíl několika procentních bodů nemusí být výrazný během jednoho roku. Pokud však působí deset, patnáct nebo dvacet let, znamená citelné znehodnocení naspořených prostředků. Peníze na účtu sice přibývají, jejich kupní síla ale postupně slábne.
Garance, která omezuje výnos
Nízká výkonnost transformovaných fondů není náhodná. Vyplývá přímo z jejich konstrukce. Penzijní společnosti musí zajistit, aby fond neskončil ve ztrátě. Proto investují převážně do velmi konzervativních aktiv, jako jsou státní dluhopisy, termínované vklady nebo nástroje peněžního trhu. Tato strategie sice omezuje kolísání hodnoty účtu, zároveň však výrazně snižuje potenciál dlouhodobého růstu. V prostředí vyšší inflace se tak ukazuje, že samotná garance nezáporného výnosu nemusí být pro budování rezervy na stáří dostačující.
Budoucnost transformovaných fondů je nejistá
Nové smlouvy do transformovaných fondů není možné uzavírat již od roku 2013. Produkt postupně stárne spolu se svými klienty a stát dlouhodobě podporuje především doplňkové penzijní spoření a účastnické fondy. O budoucnosti transformovaných fondů se navíc nemluví pouze mezi odborníky. Vláda již několikrát avizovala záměr tento systém v budoucnu ukončit a převést účastníky do konzervativních účastnických fondů. Přestože konkrétní legislativní podoba zatím není schválena, směr dalšího vývoje je poměrně jasný. Hlavním důvodem jsou právě nízké výnosy a omezená schopnost vytvářet dostatečné rezervy na důchod.
Má smysl přemýšlet o změně?
Univerzální odpověď neexistuje. Jinou situaci řeší člověk několik let před důchodem a jinou ten, komu do penze zbývá ještě dvacet či třicet let.
Obecně však platí, že s delším investičním horizontem roste význam dlouhodobého výnosu. Právě zde mají účastnické fondy výhodu – mohou investovat dynamičtěji a díky tomu nabízejí vyšší potenciál zhodnocení. Nejde přitom o honbu za maximálním výnosem. Cílem je především ochránit úspory před inflací a vytvořit dostatečný finanční polštář pro období důchodu.
Odhadovaná výkonnost transformovaných fondů ve výši 1,57 % za rok 2025 pravděpodobně nikoho nepřekvapí. Potvrzuje trend posledních let – fondy sice připisují kladné zhodnocení, dlouhodobě však jen obtížně drží krok s inflací. Současně se stále jasněji ukazuje, že budoucnost penzijního spoření směřuje k modernějším řešením, která nabízejí větší potenciál pro zhodnocení prostředků na stáří. Máte stále klasické penzijní připojištění a nejste si jistí, zda je pro vás nadále tou nejlepší volbou? Obraťte se na naše konzultanty. Společně s vámi projdou všechny dostupné možnosti a pomohou vám vybrat řešení, které bude odpovídat vašim cílům, investičnímu horizontu i představám o finančním zabezpečení v důchodu.
Ing. Jiří Sýkora, hypoteční analytik Swiss Life Select
