“Jak čelit stárnutí? Přetvořme strach v naději!”

Pandemie koronaviru je pro nás bezprecedentní výzvou. Jak se máte v těchto zvláštních dnech?
V současné době je velmi těžké odpovědět i na tak zdánlivě jednoduchou otázku. Myslím, že pro většinu lidí zodpovězení této otázky znamená přemýšlet o tom, zda byli nemocní a jak je celá pandemie ovlivnila finančně a psychicky. Nedokážu říci, zda jsem prodělal onemocnění COVID-19, protože jsem nebyl testován.Z finančního hlediska to byla rána, ale mnozí jsou na tom mnohem hůře. Z psychické stránky jsem měl také štěstí a navzdory okolnostem bylo doma veselo. Nejzvláštnější věcí však je, jak je teď Londýn na jaře nádherný. Hlavně to ticho. Jsou slyšet ptáci, kostelní zvony a obloha je nezvykle blankytně modrá. A mezi tou krásou se neviditelně kroutí had zla a způsobuje všechen ten chaos.

Jak svobodně se v těchto dnech cítíte?
Vzhledem k omezením, týkajících se pobytu venku a cestování, samozřejmě vnímám jistou disproporci mezi tím co mohu a tím, co bych chtěl dělat. Jsem vědecký pracovník a tak se snažím co nejvíce číst, přemýšlet a psát. V tomto ohledu je momentálně má svoboda větší, než kdy dříve. Na druhou stranu obvykle získávám motivaci z nahodilých neformálních konverzací se spoluautory, a to je nyní složité.

Ve vaší nejprodávanější knize “The 100-Year Life” jste vy a spoluautorka Lynda Gratton řešili, jak jako jednotlivci a společnost musíme v reakci na delší předpokládaný věk dožití změnit strukturu svých životů. V příštích dnech bude publikována vaše nová kniha “The New Long Life”. Co je „nového“ na dlouhém životě teď?
Jedna z otázek, na kterou se nás opakovaně ptali během diskuzí o “ The 100-Year Life ” byla: Jak můžeme vytvořit životy s více pracovními etapami v dobách obav o zaměstnání plynoucích z nových technologií. Umělá inteligence a robotika v příštích letech rozvrátí pracovní trh. Co je zajímavé na dlouhověkosti a technologii je to, že je na ni většinou nahlíženo prismatem strachu, zatímco by mělo jít spíše o možnosti jejího využití ke zlepšení a prodloužení života. Jestliže jsme jako lidstvo natolik chytří, že umíme vyvinout skvělé nové technologie a prodlužovat délku života, pak bychom měli mít dost sociálního důvtipu, abychom je přiměli pracovat v náš prospěch.

Co je potřeba pro přeměnu těchto příčin strachu na zdroje naděje?
Nejprve je potřeba změnit náš přístup. Nové stroje, které mohou zastat náročnou manuální práci a delší zdravější životy, by měly být chápány jako příležitost, ne jako hrozba. Dále si musíme uvědomit, že jako lidé můžeme ovlivňovat, jakým směrem se nové technologie budou i nadále vyvíjet. Ani technologie, ani demografie nejsou předem dány. Tento fakt naráží na můj poslední zdroj naděje a tím je občanská společnost. Občanskou společnost potřebujeme pro zajištění takové reakce na dlouhověkost a technologie, která funguje pro lidi, abychom přestali být vedeni směrem, kterým chtějí jít vlády a firmy.

Na obalu vaší již brzy vydané knihy “The New Long Life” je chameleon. Jak moc musíme být schopni adaptace, abychom drželi krok s naším novým, dlouhým životem?
Adaptabilita a pružnost budou schopnosti, které budou nabývat na hodnotě. Dlouhověkost znamená, že čelíte delšímu množství času, technologie znamená více turbulencí a dohromady to znamená, že vaše prostředí se bude měnit nepřetržitě. Občas kvůli vaší vlastní volbě, jindy vlivem vnějších změn a okolností.

Tvrdíte, že tradiční tří etapový model života se změní v mnohaetapový, obsahující dvě, tři nebo dokonce více různých kariér. Co je váš recept na zvládnutí překážek, které přijdou se změnou tohoto paradigmatu?
Pro víceetapový život je potřeba větší investice do vašeho budoucího já a schopnost lépe se vypořádávat se změnami práce a změnami celkově. Toto jsou schopnosti, na které se tradičně nezaměřujeme, ale stali se mnohem důležitější jako reakce na dlouhověkost a technologickou změnu. Další důležitou věcí je, že můžete očekávat relativně málo podpory od vlád a firem, takže musíte být více nezávislý. A konečně, aby se chameleon úspěšně vypořádal se se změnou, uchovává svou identitu. Dokonce je jeho identita přímo určená jeho schopností se přizpůsobit.

Vnímáte tuto změnu jako další tlak nebo si myslíte, že je to příležitost aktivně ovlivňovat své životy?
Jednotlivci jsou nyní mnohem více zodpovědní za svou budoucnost, než tomu bylo dříve. Což vyžaduje více samostatnosti a odhodlanosti. Nicméně, pokud se tyto schopnosti naučíme správně používat, pak mohou být zásadní složkou pro lidskou prosperitu. Pokud v průměru žijeme déle a jsme i déle zdraví, máme více času a nové možnosti, jak s tímto časem naložit. 

Přijetí tohoto nového dlouhého života klade velké nároky a změny také na zaměstnavatele. Co je třeba k udržení spokojených a produktivních pracovníků i do budoucna?
Obrovská výzva. Marc Freedman říká, že jediný přírodní zdroj, který ve světě nedochází, jsou starší lidé. Státy a firmy, které dokáží zareagovat lépe, se v následujících letech chopí obrovské kompetitivní výhody. Pár firem se tím začíná zaobírat, ale povětšinou jsou v tomto spíše schizofrenní. Jsou nadšeni z vytváření produktů pro nově se tvořící trh (starší zákazníci), ale zapomínají na jejich pracovní uplatnění. Společnosti se musí zaměřit na podporu delších pracovních kariér pomocí pružnější práce, tréninku, poskytování prostoru pro péči o rodiče a přepracování náborových praktik, které nediskriminují starší uchazeče. Za druhé si musí uvědomit, že mnoho z těchto potřeb není důležitých jen pro starší zaměstnance, ale pro celou pracovní sílu nehledě na věk.

Myslíte si, že pandemie koronaviru bude mít na toto myšlení vliv?
Koronavirus posiluje představy, že starší lidé jsou zranitelní. Ale také ukazuje, že lidé dnes stárnou jinak.  Že v pětašedesáti člověk ještě není tak starý, jak nám může připadat. Doufám, že z této krize vzejde pochopení, které vyvine tlak na zastaralé pojetí věku.

Učí nás koronavirová krize ještě rychleji se přizpůsobit delšímu životu v prostředí, které se teď mění ještě rychleji?
Doufám v to. Roky slýchávám o budoucnosti práce, budoucnosti vzdělání, budoucnosti zdravotnictví atd., a jak se všechny tyto oblasti promění pomocí technologií. Koronavirus v každé z nich způsobil skokovou změnu a určitě to bude mít dlouhodobý dopad. Pokud se bavíme o otázkách kolem technologií a stárnutí společnosti, koronavirus nás už do budoucnosti jednoznačně posunul.