Hlavní události z ekonomiky

Pomohou nové stimuly čínské ekonomice?

Čínská centrální banka poprvé za 10 měsíců snížila krátkodobou úrokovou sazbu ve snaze obnovit důvěru trhu a podpořit stagnující postpandemické oživení. Snížení úvěrové sazby signalizuje možné další uvolňování sazeb. Poptávka a sentiment investorů slábnou, což zdůrazňuje potřebu naléhavých politických stimulů k udržení růstu. Rozhodnutí centrální banky o snížení sazeb údajně nebylo pro trh úplným překvapením. Proto nelze ani očekávat, že by tento krok nějak výrazně ovlivnil vývoj fondů, na daný region zaměřených. Ke zlepšení výkonnosti by v tomto smyslu došlo, pokud by změna úrokové politiky skutečně přinesla pozitivní reálný dopad. Čínská centrální banka ale musí pečlivě rozmýšlet, s jakou intenzitou chce v tomto směru pokračovat. Její chování totiž může způsobovat oslabování juanu. Důvodem je, že další snižování úrokových sazeb v Číně by pouze prohloubilo mezeru ve výnosech, například v porovnání se Spojenými státy.

Inflace lehce ochladla

Meziroční inflace v květnu dál zvolnila 11,1 %. V meziměsíčním porovnání došlo k lehkému nárůstu cen, a to kvůli rychlejšímu než očekávanému růstu cen potravin, alkoholu a zdravotních služeb. Inflace v ČR byla v květnu přes pokles 13. nejvyšší mezi 41 evropskými státy. Proti dubnu si Česko polepšilo o jednu příčku. Pro další období se očekává postupné odeznívání zejména energetické a potravinové inflace. Zajímavostí je, že některé služby jako pohostinství a hoteliérství vykazují stále relativně rychlou meziměsíční dynamiku. Poslední čísla z reálné ekonomiky (maloobchod, průmysl) a dynamika mezd lehce zůstávají za predikcí centrální banky. To se bude projevovat i na rozhodování centrální banky ohledně sazeb. Pokud bude daný vývoj pokračovat, tak se už žádného zvyšování sazeb dočkat nemusíme a bude platit základní scénář, kdy první pokles sazeb nastane koncem roku. Na druhou stranu to mohou být pozitivní zprávy například pro fondy českých státních dluhopisů.

Nákupy v obchodech nadále klesají

Tuzemští spotřebitelé zůstávají nadále pod enormním tlakem vysoké inflace. Tak hovoří zveřejněná čísla za dubnový maloobchod, která navázala na trend posledních měsíců. Tržby v maloobchodě se meziměsíčně snížily o 0,3 %, což v meziročním srovnání znamená propad o 9,5 %. Vypovídající je i skutečnost, že oproti roku 2019 utratí spotřebitelé za nákupy zboží o 21 % více, domů si toho však odnesou (v reálném vyjádření) o 6 % méně. K poklesu tržeb dochází nadále napříč jednotlivými kategoriemi. Není až tak překvapivé, že se v současných podmínkách nedaří zbytnému zboží, za pozornost však stojí silný pokles tržeb u nezbytného zboží, především potravin. Jejich spotřeba je oproti roku 2019 reálně nižší o více než 11 %, což dokumentuje, jak tíživá je situace některých domácností a jak slabá je aktuálně celková spotřebitelská poptávka. Na druhé straně jsou zde jisté signály stabilizace spotřeby domácností. Lidé v Česku vycházeli letos na jaře s příjmy lépe než loni na podzim, snadno to zvládalo 53 procent z nich, obtížně naopak 46 procent. Po podzimním zhoršení, kdy to bylo 47 procent a 52 procent, je nyní ekonomická situace domácností podobná jako před rokem. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky na webu zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z investičního hlediska se nám může daný vývoj spojovat například s některými neovitostními fondy, zvlášť se zaměřením na diskontní prodejny. Nicméně fondy vůči daným číslům vykazují značnou rezistenci a opět tak dokazují, že jejich oceňování je postaveno na stabilních atributech. Mimo jiné fondy dokáží těžit i z diverzifikace různých typů prodejen, kde se spotřebitelské preference mohou přelévat právě podle aktuální reálné kupní síly. Ve výsledku tak ale tvoří synergicky vyvážené portfolio nájemců.

Ing. Richard Bechník
hlavní analytik Swiss Life Select