Prudký pokles turecké liry zhatil jakékoliv naděje centrální banky na uvolňování měnové politiky v podobě snižování úrokových sazeb. Musí tak držet sazby výše, aby nabídla atraktivní úrokové zhodnocení kompenzující riziko propadu hodnoty měny. Pokud bude i nadále čelit takto výrazným výkyvům v domácí měně, pak se bude zvyšovat pravděpodobnost zavedení i centralizované kontroly nad kapitálovými toky. To by byla rozhodně negativní zpráva pro zahraniční investory, kteří by tak přišli o značnou část likvidity svých lokálních investic.
Obnovený turbulentní vývoj na tureckých trzích má za sebou hned několik příčin. Jedná se především o hrozbu zhoršení vztahu s Ruskem a USA, a to kvůli podpoře Ukrajiny v současném konfliktu a prohlášení Joe Bidena o uznání arménské genocidy. Hlavní hnací silou znehodnocování však byly komentáře prezidenta Erdogana ohledně vyčerpaných devizových rezerv. Ty přitom sotva pokrývají polovinu krátkodobých zahraničních dluhů Turecka.
Další stupňování geopolitického napětí a tvorba nekonvenční měnové politiky v podání Turecka by mohlo způsobit, že by se lira dostala pod další silný tlak. Pro centrální banku by pak bylo obtížné splnit přání prezidenta Erdogana volajícího po nižších úrokových sazbách. Rovněž by rostla šance, že se turečtí politici uchýlí ke kontrole kapitálu a dovozním omezením.
Biden chce navýšit daň z kapitálových příjmů
Bílý dům navrhne téměř dvojnásobné zdanění kapitálových zisků na 39,6 % u lidí vydělávajících více než 1 milion dolarů, což by byla nejvyšší sazba daně z investičních zisků od 20. let 20. století.
Podobné daňové změny budou muset projít usilovným bojem v Kongresu, kde mají demokraté úzkou většinu. I z toho důvodu bude konečná daňová sazba nejspíše nižší. Pokud však bude možné dosáhnout dohody, nová daňová sazba by mohla vstoupit v platnost již tento rok. Na druhou stranu se tímto návrhem Biden stále distancuje od některých progresivnějších stranických kolegů, kteří by viděli větší prostor pro navyšování daňového zatížení.
Biden se v tomto kroku nechal mimo jiné inspirovat prací Institutu pro daně a hospodářskou politiku, 40letého think tanku, který monitoruje subjekty a jejich placení daní. Institut tvrdí, že zdanění příjmu z investic nižší sazbou, než je zdanění příjmu z práce, přispívá k sociální nerovnosti.
V současné době platí, že lidé, kteří vydělávají více než 200 000 dolarů, platí daně z kapitálového zisku ve výši
přibližně 23,8 %, jejichž část je určena na pokrytí financování dostupné zdravotní péče v zemi. Podle nového
plánu mohou bohatí Američané čelit celkové federální sazbě daně z kapitálových výnosů 43,4 %. U některých
Američanů žijících v New Yorku a Kalifornii by jejich celková daňová sazba z kapitálových výnosů mohla přesáhnout 50 %, pokud jsou zahrnuty i státní daně.
Přes poplach na Wall Street existuje silná veřejná podpora pro Bidenův návrh. 62 % Američanů věří, že lidé
s vyššími příjmy platí méně, než je jejich skutečný spravedlivý podíl na daních. Dané návrhy rozpohybovaly finanční trhy. Akcie začaly v reakci na tyto informace ztrácet. Ti, kterých by se změny týkaly nejcitelněji,
podle určitých zdrojů zrychlují obchody, aby prodali své firmy nebo akcie.
Bitcoin výrazně propadl
Bitcoin vykázal rekordní týdenní odliv. Odliv bitcoinů dosáhl za týden k 23. dubnu 21 milionů dolarů, což je největší zaznamenaný týdenní odliv. Celkový týdenní příliv do sektoru činil pouhých 1,3 milionu USD, což je nejnižší týdenní hodnota od října 2020. Minulý týden došlo údajně k dočasnému výpadku elektřiny v těžařské „Mekce“ Xinjiang. V důsledku vážných havárií uhelných dolů v čínských provinciích Xinjiang, Shanxi a Guizhou čínská vláda nařídila místním uhelným elektrárnám, aby provedly inspekce bezpečnostních opatření. Podle mediálních zpráv musela být datová centra v Sin-ťiangu, včetně farem na těžbu bitcoinů, zavřena kvůli následným výpadkům proudu. Kryptoměna však reagovala i na návrhy daňových reforem z dílny Bidena
nebo zákaz centrální banky v Turecku realizovat platby v kryptoměně. Poté, co v polovině dubna dosáhl bitcoin rekordní výše těsně pod 65 000 $, se nyní propadl o téměř o 25 %, což zdůrazňuje extrémní volatilitu aktiva.