Minulý týden jsme byli na akciových trzích svědky šokového propadu v reakci na uveřejněné výsledky dubnové inflace, která vyskočila na nečekaně vysokou úroveň 4,2 %. To překonalo již velká očekávání trhu v podobě 3,6 %. Tyto skutečnosti se projevily i na dolarovém peněžním trhu, který okamžitě upravil svůj výhled, když nyní počítá s prvním zvýšením sazeb již na konci roku 2022. Následně se tržní turbulenci snažili klidnit svým vystoupením centrální bankéři, jejichž komentáře byly stále velmi umírněné a opakovaly mantru o dočasnosti inflačního nárůstu.
Ostře sledovaná US jádrová inflace, která nezahrnujecenově proměnlivé potraviny a energetické položky, meziročně rostla o 3 %. Do budoucna zůstává velkou otázkou, jak dlouho si může Fed udržet svůj holubičí postoj v opozici vůči trhům, tedy že se nejedná o dlouhodobější inflační trend. Ve střednědobém výhledu by trhlinou v rétorice centrální banky mohla být situace, kdyby firmy začaly zprudka zvyšovat mzdy, aby povzbudily nezaměstnané pracovní síly. To by se jednalo o další proinflační stimul.
Inflace zblízka
Při pohledu na statistiky US jádrové inflace vidíme, že v dubnu zdolala 40letá maxima. Po nahlédnutí pod pokličku však zatím moc faktorů nenasvědčuje tomu, že by tu s námi inflace měla zůstat delší dobu. Za vysokou jádrovou inflací stály dva hlavní faktory. Na jedné straně rekordně rychle rostoucí ceny rekreací a dopravy. Je pravděpodobné, že v roce 2022 se inflační šok v této části spotřebního koše zklidní. A na druhé straně rychle zdražují ty položky, kde mají výrobci stále potíže s výpadky v subdodávkách (rychle rostou zejména ceny automobilů). I když zde potíže mohou trvat delší dobu, je pravděpodobné, že také půjde o dočasný fenomén. To ovšem neznamená, že inflace nebude v budoucnu problém. Ve finále půjde o to, zda kombinace zadržovaných úspor, extrémních rozpočtových stimulů a měnové expanze nenastartuje rychlý růst spotřeby, který by trvale překonával výrobní možnosti (nejen) americké ekonomiky.
Silná reakce na finančních trzích
V reakci na tato zveřejnění ve středu US akciový index S&P utrpěl největší jednodenní procentní pokles od února. Investoři sdílí obavy, zda v reakci na rostoucí inflaci dojde k dřívějšímu zvyšování úrokových sazeb ze strany US centrální banky. Průmyslovější index Dow Jones klesl o 1,99 %, S&P 500 2,14 %, a technologický Nasdaq Composite poklesl o 2,67 %.
Z 11 hlavních sektorů v indexu S&P 500 10 uzavřelo v záporném teritoriu, přičemž nejvíce klesla diskreční spotřeba. Přední velké společnosti s velkou tržní kapitalizací výrazně ztrácely. Amazon, Apple, Alphabet, Google či Microsoft klesly mezi 2 % a 3 %, když investoři opouštěli akcie, které vykazují vyšší valuační ocenění. Jediným ziskovým sektorem byly energie, které posílily o 0,1 %, což bylo podpořeno růstem cen ropy.
Pokles přitom nastává v období zveřejňování výsledků hospodaření za první čtvrtletí. Své výkazy odevzdalo již zhruba 456 společností zařazených do indexu S&P 500. Přibližně 87 % z nich pozitivně překonalo konsenzuální odhady trhu. To jednoznačně můžeme hodnotit jako velice dobré.
Následný čtvrteční a páteční vývoj na US trzích pak přinesl lehké kompenzace, když se akcie částečně navrátily na původní vyšší úrovně. Index S&P 500 zaznamenal v pátek největší jednodenní procentní nárůst za více než měsíc. Dow Jones Industrial Average vzrostl o 1,06 %, index S&P 500 získal 1,49 % a Nasdaq Composite přidal 2,32 %. Všech 11 hlavních sektorů S&P ukončilo relaci zeleně, tedy v ziskovém teritoriu. Technologickému sektoru pomohla i zpráva, že zákonodárci ve Washingtonu nejspíše podpoří výrobu mikročipů v USA v hodnotě 52 miliard dolarů. Indexy ale přesto utrpěly v celkovém úhrnu největší týdenní poklesy od konce února.