Penzijní připojištění a životní pojištění zní hodně podobně, obě vám dokážou zpříjemnit život po odchodu do důchodu, přesto má každé jinou funkci. Jedno je určeno pro spoření, druhé je spíše produkt pojišťovací. Abyste mohli využít jejich benefity naplno, je dobré vědět, na co se které hodí a kdy je vhodné si ho sjednat. Roli při rozhodování také může hrát, jak vysokou částku je ochotný vám posílat v rámci benefitů váš zaměstnavatel.
Na to, že se stát o své občany v důchodu postará, Češi přestávají spoléhat. Alespoň ti finančně gramotnější. Důvodem je, že na to prostě v rozpočtu nebude dost peněz. Až generace „Husákových dětí“ nastoupí do důchodu, budou na jednoho důchodce vydělávat jen dva až tři pracující.
Penze tedy bude stačit jen na pokrytí životních nákladů, přitom nejhůře na tom budou živnostníci, kteří si platili jen minimální sociální pojištění. Politici vědí, že současný systém je neudržitelný, ovšem nepopulární reformu, která by zajistila důstojný důchod i pro další generaci, nikdo z nich připravit nechce. Zajímá je totiž vždy jen další volební období, ne horizont několika desítek let. Chceme-li tedy prožít důstojné stáří, musíme se o to zasadit sami. Stát nám alespoň u některých produktů přispěje nebo sníží daňové odpočty.
Mladí se na důchod zatím nepřipravují
Je pochopitelné, že mládí na důchod ještě nemyslí, protože je tak daleko. V určitém věku je však nezbytné se nad budoucností vážně zamyslet. Průzkum ČSOB Penzijní společnosti ukázal, že mladí lidé do 35 let si často plánují, že se v této fázi života budou spoléhat hlavně sami na sebe a na své úspory. Penzijní spoření má přitom jen 38,1 % z nich. Z dat dále vyplývá, že téměř 22,8 % mladých do 35 let věku se na stáří zatím vůbec finančně nepřipravuje. Svědomitější začínají být až v době, kdy už se věkem řadí do sendvičové generace a je jim tedy mezi 36 a 53 roky. V této skupině přiznává, že se vůbec nepřipravuje, už „jen“ 9,2 procent respondentů. Naopak alespoň nějakou formou si na stáří šetří přes 90 % dotázaných. Budou jim však ušetřené úspory na udržení životní úrovně stačit?
Kde na to ale vezmou?
Podle průzkumu se bezmála polovina respondentů odmítá stěhovat ze svého stávajícího bydlení do menšího a jen 5,6 % procent z nich se plánuje na stará kolena stěhovat do nového. Jde ale zejména o lidi s čistým měsíčním příjmem nad 40 tisíc korun. Přes 40 % Čechů se navíc těší, že v důchodu bude cestovat, polovina si chce užívat koníčky a přes pětinu respondentů si plánuje plnit sny, na které dříve nebyl čas. Pouze 13,9 procenta žen a 10,3 procenta mužů přitom plánuje i v penzi nadále pracovat a přilepšit si tak. Pouze z prvního důchodového pilíře si na to určitě nenašetří.
3 pilíře důchodového systému
Ekonomové se často ve svých vyjádřeních opírají o termín „pilíře důchodového systému“. Hodně lidí se v nich ale ztrácí, protože ne všechny už lze nyní naplno využívat. Připravili jsme proto jejich stručné shrnutí.
První pilíř se označuje jako důchodové pojištění a jedná se o státní systém důchodového zabezpečení, ze kterého jsou vypláceny starobní důchody. Tento pilíř je povinný pro všechny osoby konající výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Nespoříte si tu však na „svůj“ účet, ale prostředky odtud rovnou putují na vyplácení důchodů.
Druhý pilíř nazvaný důchodové spoření umožňoval každý měsíc vyvést si z prvního pilíře tři procentní body z důchodového pojištění za podmínky, že jste k nim přidali další dvě procenta ze své hrubé mzdy. Kvůli politickému nesouladu měl však jen krátké trvání – spořit si tímto způsobem bylo možné od roku 2013 do roku 2016. Počátkem roku 2017 penzijní společnosti převedly nevypořádané prostředky ze zrušeného druhé penzijního pilíře na finanční úřad.
Nezapomněli jste si své peníze vyzvednout?
Třetí pilíř se označuje jako doplňkové penzijní spoření a je modifikací původního penzijního připojištění se státním příspěvkem. Nejsou z něj vypláceny důchody, ale penze. Pokud jste si sjednali smlouvu o penzijním připojištění před datem 1. 12. 2012, svěřujete své finanční prostředky do transformovaného fondu, který je konzervativnější a zachovává garanci návratnosti vložených prostředků. Později uzavřené smlouvy už jsou součástí doplňkového penzijního spoření, které je tvořeno dynamičtějšími účastnickými fondy.
Nic vám však nebrání přejít z transformovaného fondu do účastnického, kde lze očekávat vyšší výnosy, příspěvky si v něm však můžete vybrat až ve věku odchodu do důchodu. Jak se fondům při investování daří, pravidelně zveřejňuje Asociace penzijních společností ČR.
Penzijko podporuje i stát
Máte-li volné finanční prostředky, není u zřízení doplňkového penzijního spoření nad čím váhat. Ke spoření občany totiž motivuje i stát. Čerpat můžete státní příspěvek až 230 korun měsíčně, a pokud si na smlouvu budete zasílat více než tisíc korun měsíčně, můžete si ke státním příspěvkům snížit i daňový základ.
Příspěvek na penzijko patří u zaměstnavatelů k častým benefitům. Z této platby totiž nemusí platit sociální a zdravotní pojistné. Přispět mohou svým zaměstnancům částku až 50 tisíc ročně.
| Spoření na důchod: státní příspěvek a sleva na dani | ||||||||
| Vlastní měsíční platba v Kč | 100 | 300 | 500 | 800 | 1 000 | 1 500 | 2 000 | 3 000 |
| Státní měsíční příspěvek v Kč | 0 | 90 | 130 | 190 | 230 | 230 | 230 | 230 |
| Roční úspora na daních v Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 900 | 1 800 | 3 600 |
| Celkem roční výhody v Kč | 0 | 1 080 | 1 560 | 2 280 | 2 760 | 3 660 | 4 560 | 6 360 |
S přibývajícím věkem spořte více
Budete-li si odkládat do penzijka několik stokorun měsíčně, je to sice lepší než nic, ale v důchodu z toho moc nevyžijete. Odborníci radí začít si spořit ve 30 letech tisícovku měsíčně, ve 40 let už dva tisíce korun a po 50. narozeninách si odkládat každý měsíc už alespoň tisíce tři. Zároveň doporučují s přibývajícím věkem volit spíše konzervativnější typ investice.
O správném nastavení doplňkové penzijní spoření je určitě vhodné se poradit s odborníkem, který vám propočítá různé varianty a pomůže s výběrem té nejvhodnější.
Fondy III. pilíře na konci roku 2019 v číslech
S čím pomůže životní pojištění
Druhým produktem, na který zaměstnavatelé v rámci benefitů s oblibou přispívají (při zachování daňové optimalizace je to až 50 000 Kč ročně), je investiční životní pojištění. Má to však řadu „ale“… Příspěvek zaměstnavatele musí směřovat pouze do rezervotvorného životní pojištění, nikoliv rizikového životního pojištění. Pojistná smlouva musí být sjednána minimálně na 5 let a minimálně do 60 let věku pojištěnce. Pokud zaměstnanec o příspěvek na investiční životní pojištění přijde, musí platbu zaměstnavatele nahradit platbou vlastní.
Zdánlivě výhodný příspěvek zaměstnavatele by tedy neměl být rozhodujícím kritériem, proč si tento produkt sjednat. Životní pojištění je v první řadě pojišťovacím produktem a měl by představovat hlavně ochranu vůči případným finančním obtížím, způsobeným nenadálou životní situací.
Lidé, kteří si i v pozdějším věku chtějí zajistit kvalitní život a zároveň dorovnat propad příjmů v důchodovém věku, by měli zvážit zejména důchodové pojištění. Na založení tohoto životního pojištění je však nutné myslet s předstihem. Pro maximální zhodnocení se doporučuje, aby doba trvání pojištění trvala 10 let a více. Kratší doba totiž nezaručí vytvoření kapitálové hodnoty v dostatečné výši. Výhodou produktu je daňová uznatelnost zaplaceného pojistného.
