Jak zkušenosti generace Z s krizemi ovlivňují způsob, jakým si mladí lidé plánují život, důchod či uvažují o pracovní morálce? Odpovědi přinášíme v rozhovoru s Klausem Hurrelmannem, německým expertem, který se věnuje výzkumu mládeže.
Pane Hurrelmanne, už desetiletí se věnujete výzkumu mladé generace. Co je charakteristické pro generaci Z, tedy mladé narozené na přelomu tisíciletí?
Pozoruhodná a možná jedinečná je paradoxní životní zkušenost, kterou mladí lidé v současnosti prožívají: svět vnímají na jedné straně velmi negativně, ale na druhé straně i velmi pozitivně. A myšlení této generace formují oba tyto názory. Je to pesimistické i optimistické zároveň.
Co myslíte tím optimistickým pohledem? Klimatické změny, pandemie koronaviru, válka na Ukrajině a v Izraeli – lidé do 25 let přece vyrostli v krizích.
To je pravda. Ještě závažnější je, že tyto krize stále probíhají a překrývají se. Proto mluvím o mladé generaci v permanentním krizovém režimu. To samozřejmě zatemňuje způsob, jakým generace Z vidí budoucnost. Mnozí trpí depresemi a jsou vyčerpaní. Ale, a to by nemělo být přehlíženo, z hlediska svého vzdělání a profesního života dnes mají mladí lidé jedinečné příležitosti, které zde desetiletí neexistovaly. Když silné ročníky opustí pracovní trh, nastane obrovský nedostatek pracovní síly. Mladá generace má tedy výborné vyhlídky. To formuje jejich mentalitu a do jisté míry kompenzuje mnohé krize v jejich životech.
Jak finančně sebejistá je generace Z?
Navzdory dobrým vyhlídkám na trhu práce se mladí lidé obávají o své finanční zabezpečení. Jak ukázala naše studie „Youth in Germany“, inflace je v Německu problémem číslo jedna (uvedlo to 71 % respondentů). Je také zarážející, že mnoho mladých lidí vidí velké problémy s plánováním svého důchodu. V Německu se tři čtvrtiny dotázaných ve věku 14 až 29 let obávají nižšího důchodu a upadnutí do chudoby.
Ve Švýcarsku je nálada velmi podobná. Podle barometru seberealizace Swiss Life z roku 2023 jen 32 % lidí ve věku 18 až 29 let věří, že jejich důchod bude postačovat k tomu, aby ve stáří mohli žít život podle vlastních představ. Šetří nyní generace Z více na stáří?
Mladí lidé si uvědomují, že jsou zodpovědní za plánování odchodu do důchodu, ale nečiní k tomu potřebné kroky. Vždyť například v Německu si spoří přibližně polovina mladých lidí a jen 37 % si skutečně odkládá peníze na penzi. Pro mnohé nabízí jejich příjem jen malý prostor pro dlouhodobé investice. Kromě toho neexistuje dostatek produktů zaměřených na mladé lidi nebo realistických investičních příležitostí. V tomto směru se mladí lidé cítí jaksi bezmocní a frustrovaní.
Podle průzkumu Swiss Life Germany investovalo 28 % generace Z do akcií. Stanou se akcie novým spořicím účtem?
Zájem mladé generace o investice skutečně prudce vzrostl. V Německu se akcie a fondy v roce 2022 dokonce poprvé umístily na prvním místě jako forma spoření. To ukazuje, že generace Z reaguje na přetrvávající nízké úrokové sazby racionálně. Zároveň má však i velká očekávání od státu, od kterého čeká, že převezme zodpovědnost a poskytne dobrý státní důchod.
Zlepšila digitalizace finanční gramotnost mladých lidí?
Jen málo. Finanční gramotnost mladých lidí není zdaleka ideální a ve velké míře závisí na jejich všeobecné úrovni vzdělání. Když si mladí lidé dělají vlastní průzkum na internetu, rychle si uvědomí, že existuje mnoho nedůvěryhodných zdrojů a že najít to, co potřebují, je dost komplikované. Naprostá většina by chtěla ve škole získat mnohem více informací o penězích a investicích. To by bylo obzvláště důležité pro mladé ženy, protože se zdá, že emancipace má problémy, pokud jde o finance.
V jakém smyslu?
V testech na toto téma dosahují mladé ženy výrazně horších výsledků než mladí muži. Mnohem méně jsou ochotné řešit otázky související s důchody, což se odráží v jejich zdaleka ne ideálním investičním chování. Je zvláštní, že stále existuje myšlenka, že v partnerství by měl o financích rozhodovat muž. Je to o to překvapivější, že ženy mají v průměru vyšší úroveň vzdělání a chtějí se také stále více věnovat profesionální kariéře. Potřebujeme proto iniciativy, které konkrétně povzbudí mladé ženy a podpoří je v tom, aby převzaly odpovědnost za finanční budoucnost a plánování odchodu do důchodu.
Jak důležité je pro generaci Z vydělávat hodně peněz?
Velice důležité. Vzhledem k jejich zvýšeným obavám z inflace, alespoň pro Němce, se stal jejich plat dokonce nejdůležitějším faktorem při výběru zaměstnání; dříve mladí upřednostňovali rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a volný čas. V naší studii 60 % mladých lidí uvedlo, že klíčovým motivačním faktorem při výběru zaměstnání jsou peníze, následované radostí z práce ve 43 %. To, jak smysluplná je jejich práce, je nyní obzvláště důležité jen pro 22 % dotázaných.
Zároveň chce mnoho mladých lidí méně pracovat. Proč přemýšlejí jinak než jejich rodiče a prarodiče?
Lidi z generace Z znepokojilo množství existenčních krizí, které zažili – budoucnost se jim zdá nejistá. Nevěří také, že se jim podaří zbohatnout tak jako jejich rodičům. Předpokládají, že budou muset pracovat déle a možná se nikdy nedožijí důchodu v současném smyslu. To vše je vede k tomu, že nejsou příliš navázáni na pracoviště a chtějí si zajistit, aby jejich práce neovlivňovala kvalitu jejich života. Nechtějí pracovat přesčas, v pátek rádi odcházejí dřív a některé dny se jim nechce pracovat vůbec. Generace Z chce zkrátka pracovat flexibilně.
Dá se tento postoj k práci zařadit pod tolik diskutovaný pojem „quiet quittera“, který lze volně přeložit jako tichá pracovní rezignace?
Ano, ale nemůžete tomu výrazu rozumět doslovně. Tento výraz vymyslel mladý Američan, který shrnul novou pracovní morálku ve virálním videu na TikToku: „Práce není tvůj život.“ Nejde tedy o tiché podání výpovědi, nedostatek motivace, či dokonce odmítnutí práce. Jedná se spíše o obavy, že se stanete součástí procesu, který vás sežere, a dokonce poškodí vaše zdraví. Metafora znamená, jak si nastavíte vnitřní hranice, abyste se vyhnuli vyhoření. Proto si myslím, že je vhodnější výraz „zabudovaná bariéra proti vyhoření“.
Co to znamená pro zaměstnavatele?
Pokud chce být firma atraktivní pro mladé lidi, musí reagovat na požadavky a očekávání generace Z. To znamená pozorně naslouchat, zapojit mladé zaměstnance do rozhodovacího procesu a přemýšlet o tom, jak jim může pomoci formovat jejich každodenní práci.
Je propast mezi starými a mladými větší než kdykoli předtím?
Ne. Obecně se hodnoty mezi generacemi liší jen mírně. A vždy tomu tak bylo, že starší lidé mají vůči mladým určité výhrady. Jinakost generace Z je pro společnost rušivým faktorem – a narušení je vždy předpokladem inovace.
Klaus Hurrelmann
Klaus Hurrelmann je nejvýznamnější německý výzkumník mládeže a mezigeneračních vztahů. Je profesorem veřejného zdraví a vzdělávání na Hertie School of Governance v Berlíně a od 80. let 20. století provádí srovnávací studie postojů, hodnot a chování dospívajících. Patří mezi ně slavná „Studie mládeže Shell“. Od roku 2019 Hurrelmann pravidelně publikuje studie trendů „Mládež v Německu“. Tento sociolog je autorem mnoha učebnic a byl členem odborné rady pro demografii při německém Spolkovém ministerstvu vnitra.
